ARCAM SA30

Dnešních šestašedesát tisíc (tolik SA 30 stojí) by bylo zhruba 10-15 tisíc korun v cenách konce 80.let. Za ty peníze se dal tehdy pořídit už docela obstojně hrající zesilovač, když měl člověk trpělivost se probrat všemi těmi (většinou) japonskými značkami, které zaplavovaly trh. Uvažujeme-li tedy o SA30 v kontextu „běžné“ spotřební elektroniky, jde v jeho případě z pohledu zvuku o malou senzaci.

Čím se běžnosti nevymyká, je vzhled a provedení. Jednoduché plechové šasi se stejně jednoduchým šedivým panelem a plastovými tlačítky působí i na obrázcích lépe než ve skutečnosti, tady by do osmdesátých let zapadl levou zadní. Vynahrazuje to však pohled zezadu, který odhaluje široké možnosti k čemu a jak Arcam připojit. V prvé řadě má 3 páry nesymetrických RCA vstupů, vestavěný phono zesilovač pro MC i MM přenosku, samostatný výstup z předzesilovače, a dva 3,5mm výstupy pro sluchátka nebo jiné externí zařízení. Hlavní reprosoustavy se nechají připojit přes kvalitní zlacené terminály vzadu, ke kterým kvůli nízkému profilu zesilovače padnou spíše banánky. Digitální konektivita se potkává v 32-bitovém D/A převodníku Sabre ESS9038K2M a zahrnuje ethernetovou zásuvku, anténu pro příjem wi-fi dat, streaming přes AirPlay, Chromecast a uPnP, a samozřejmě i USB-A , USB-C a HDMI vstupy, dva optické a dva digitální vstupy. RS232 umožňuje Arcam zaintegrovat do systému chytré domácnosti, a SA30 je pochopitelně i kompatibilní s Roon a MQA. Nenapadá mě nic, co by se nedalo k Arcamu připojit, snad jen Bluetooth nebo absence XLR vstupů, která bude u některých zařízení vyžadovat redukci - to je ale snadno řešitelný problém.

Čistě z pohledu výkonu není Arcam SA30 rovněž žádné ořezávátko a umí 120 W na kanál do 8Ω, respektive 220 W do 4Ω, tedy dost na to, aby si poradil s jakýmikoli reprosoustavami.