MUSICAL FIDELITY TITAN

Zesilovač je totálně symetrickou záležitostí, což umožňuje nejen maximálně potlačit zkreslení, ale i dosáhnout špičkových hodnot dynamického výkonu. Podle Musical Fidelity je Titan se svými 126dB odstupu signálu od šumu jedním z nejtišších zesilovačů na světě. Charakteristika zkreslení Titanu je prakticky nezávislá na výkonu a drží se na extrémně nízkých hodnotách nejen v celém operačním pásmu zesilovače, ale dokonce i mimo něj. Nízká hodnota v tomto případě znamená méně než 0.01%.

Rád bych na tomto místě uvedl na pravou míru i dvě obecně přijímané domněnky: Titan není lampový zesilovač, nýbrž tranzistorové zařízení s bipoláry ve výstupní části, ani nepracuje ve třídě A, i když zvukově s ní má hodně společného.

Stříbřité hliníkové šasi se nese ve znamení highendové jednoduchosti. Kromě laserem vyřezaného loga, které zabírá většinu čelní desky, je vidět pouze šest modrých mikrodiod, které indikují momentální stav zesilovače: napájení a aktivní ochranu pro každý kanál zvlášť a tepelné poměry uvnitř. Spolu s ON/OFF tlačítkem je to vše.

Ve stejném duchu se nese i vzhled rozměrově shodné skříně zdroje napětí. Napájení každého kanálu je opět striktně odděleno, takže zde najdete 2 (!) tlačítka ON/OFF včetně příslušných modrých LED diod a uvnitř pochopitelně i dvě rozměrná 3kV toroidní trafa. Odvod tepla mají na starosti horizontálně žebrované bočnice a šest větracích šachet v horním víku. Trochu to připomíná nukleární reaktor.

Zezadu zesilovače najdeme zdvojené zlacené terminály pro připojení reprosoustav bi-wiringem, po jednom symetrickém (XLR) a nesymetrickém (RCA) vstupu, a pro každý kanál samostatný přepínač, kterým mezi vstupy můžeme volit. U Titanu není možné regulovat zisk, který je vždy maximální, takže se nevyhneme použití předzesilovače, atenuátoru nebo zdroje s variabilním výstupem.

Ultimatitativní řešení napájecí části způsobuje i jednu malou komplikaci. Jelikož jsou oba kanály v Titanu opravdu striktně odděleny, je potřeba pro jeho připojení ke zdroji energie celkem pět síťových šňůr. Dvě mezi domovními zásuvkami a napájecím zdrojem, dvě síťové propojky s uzamykacími konektory Neutrik mezi zdrojem a zesilovacími monobloky, a konečně jeden XLR komunikační kabel mezi oběma jednotkami. Pokud budete chtít provozovat Titan spolu s řídícím systémovým předzesilovačem, budete k tomu potřebovat ještě šestý kabel. To je značné množství drátů, které, i když nejspíš obě skříně umístíme na zem vedle sebe, vytvářejí slušnou motanici. Podle mě to paradoxně potlačuje výhodu samostatného zdroje napětí, neboť klubko kabelů za zesilovačem může beztrestně pochytat rušení a  interference z okolí. Musical Fidelity sice veškerou potřebnou kabeláž k přístrojům přikládá, ale stejně bych v závislosti na místních podmínkách raději investoval do co nejlépe odstíněných šňůr.