T+A K8 BluRay HD Receiver

T+A K8 nabízí v plném režimu dvě možnosti surround dekodéru: Dolby Prologic PLIIx a Neo:6. Emulace běžného stereo CD do PLIIx dramaticky navýší prostorový vjem, kdy celá zvuková scéna mohutně expanduje a vyplní celou poslechovou místnost do posledního místečka. Nakolik může být tento fenomén při poslechu muziky krátkodobě atraktivní, okouzlení po chvíli soustředěnějšího poslechu pomine a pro čistě audiofilní účely jej doporučit nemohu – prostorová expanze jde na vrub lokalizaci a posluchač má problém se ve scéně zorientovat a zjistit, odkud vlastně jednotlivé zvuky pocházejí. V určitých okamžicích jsem měl pocit až jakési závrati, kdy se všechno okolo točí a nemáte pevný bod, kterého byste se mohli chytit; trošku to připomíná efekt, jakého dosáhnete, když u jedné z reprosoustav obrátíte fázi.

Neo:6, bez toho, abych zabíhal do způsobu, jakým pracuje, na to jde jinak a vyhrává nad Pro Logicem na celé čáře (pořád hovořím o stereo CD přehrávaném v surround režimu). Dokáže vysunout celý prostor naprosto mimo reproduktory a posluchače zatáhnout dovnitř. U Neo:6 zůstane muzika obdobně jako v klasickém stereu výborně lokalizovatelná a nahrávka dostane navíc jen jakýsi ´šmrnc´dodatečné prostorovosti. Melancholický a tmavými barvami naskicovaný Sibeliův valčík Valse Triste (Herbert Von Karajan a Berliner Philharmoniker) jsem v PLIIx vnímal z pozice posluchače umístěného v hloubce sálu, přes Neo:6 se dostaví perspektiva dirigenta orchestru, kdy máte pocit, že někteří hráči jsou hodně blízko po vaší levici či pravici, jiní patnáct metrů daleko, pokaždé však v přesně daných pozicích a velmi dobře zaostření.  Ne, že by se mi to psalo snadno, ale posloucháte-li delší dobu K8 v Neo:6 surroundu, návrat do sterea je krokem zpátky a odsouvá celou diskuzi o zvukové věrnosti na vedlejší kolej.

Pozn. Hodonota celkového hodnocení je vztažena k univerzálnosti stroje a možnosti surroundového módu.