WILSON AUDIO Sasha W/P

Neřekl bych, že přechod od WATT/Puppy 8 k Sasha je po technické stránce nějakou revolucí. Namísto radikální změny je zde spíše hromada dílčích vylepšení, která ale, když se nasčítají, vedou k podstatně lepšímu výsledku. Podobně jako u předchůdce pokračuje David Wilson ve filozofii podstavce-subwooferu, na jehož vršku je namontována monitorová jednotka. A opět je tu až fanatická kontrola rezonancí kabinetu, zvládaná pomocí “X”materiálu z vlastního vývoje, jehož síla se u Sashy střídá, a “S” materiálu, což je novinka, ze které je vyrobena horní sekce. Člověk muže do kabinetů klepat čím chce a stejně se tváří jako kus skály. Zpracování je industriální, kritiku si zaslouží použití značného množství viditelných šroubů.
Jednou z nejdůležitějších změn je přesun výhybky z horního modulu do spodního subwooferu – výhybka je teď schovaná za velkým hliníkovým panelem, který je vidět zezadu, přichycený šesti vruty. Tímto přesunem se uvolnilo nahoře místo, které tak mohlo být využito pro optimalizaci tlakových poměrů uvnitř středobasové části kabinetu. Podobně jako WATT/Puppy umožňuje Sasha natáčení horního modulu s cílem časově sladit vyzařování všech měničů vůči posluchači.
Basové měniče s polymerovou membránou pro Wilson Audio vyrábí dánský ScanSpeak, dle specifikací firmy mají upravený motor s cílem zvýšit rychlost a ještě dál posunout už tak famózní přesný bas, na který jsme u Wilson Audio zvyklí. Sasha je nicméně papírově na spodku omezen 32 Hz, to je ovšem údaj anechoicky měřený, v místnosti jsem se dostal o nějakých 5Hz hlouběji. Reproduktorové terminály neumožňují bi-wiring.
Konus středového měníče je z papírové kaše vyztužené celulózovou vlákninou. Potěší suché konstatování Davida Wilsona, že je přímo odvozen z vlajkové lodi Alexandria X-2.