GIGAWATT PC-4 EVO

MJ10.09.2012

Filtrace sítě

PC-4 EVO je jedním z nejefektivnějších síťových kondicionérů, se kterými jsem měl kdy čest se setkat, aktivní pračky Accuphase nevyjímaje, a to za celých patnáct let, co se hifi zabývám. Navíc je to prvotřídně zhotovený přístroj. Černě anodizovaný čelní panel (k dispozici i stříbrná) je vyfrézován z kusu hliníku, stejně jako loga GigaWatt. Centrální displej zobrazuje informaci o vstupním napětí. Na mě svítil zeleně, sympatické je, že si můžete vybrat i modrou nebo červenou a sladit tak přístroj s ostatními komponenty v řetězci. V mé poslechové místnosti se vstupní napětí po většinu času pohybovalo v rozmezí 238-242V: GigaWatt vstupní amplitudu ani fázi neopravuje, pouze odfiltrovává rušivé složky AC sinusoidy.

100% reference

Funkce a forma

98%

Ergonomie

90%

Zvuk

98%

Zpracování

V PC-4 EVO najdeme tři zcela nezávislé filtrační větve, každá pro určitou skupinu výstupních zásuvek. Tím bylo možné přizpůsobit ´výkon´přípojného místa příslušné zátěži, neboť jiné proudové nároky má analogové zařízení typu gramofon, a jiné proudově náročný koncový zesilovač, který ve špičkách vyžaduje ohromné množství neškrceného proudu, jinak to odnesou jeho dynamické schopnosti.

Výběr součástek byl nejen víc než pečlivý, ale řídil se pravidlem „pokud jsi na pochybách, předimenzuj to“. 550 mikrometrů silné stříbřené cesty cesty na deskách tištěných spojů jsou jedním z příkladů, stejně jako nízkoindukčnostní metalizované polyesterové kondenzátory v části RFI filtrace, nebo masivní tyče, které místo drátů distribuují proud v prvním filtračním stupni. GigaWatt nepoužil v PC-4 EVO na ochranu proti přepětí typické tepelné pojistky a místo nich práci zastává hydraulicko-magnetický spínač Carling, kterým se i celé zařízení uvádí do chodu, a který je americkou firmou vyráběn na pro GigaWatt zakázku. K síti se PC-4 EVO nepřipojuje IEC konektorem, který stěží zvládne 16A zátěž, ale profesionálním PowerCon zámkem od Neutrik s bezmála dvojnásobnou kapacitou a až 70A rezervou pro špičkový signál. Obvody PC-4 EVO obsahují i vysokokapacitní články kompenzačního bufferu, který krátkodobě dokáže vyrovnávat nelinearitu připojené zátěže. To vše by mělo umožnit bezproblémový provoz i těch proudově nejhladovějších zesilovačů.

Na zadním panelu PC-4 EVO je kromě Carlingu a zásuvky PowerConu ještě 12 zásuvek typu Schuko se stříbřenými kontakty. Od června 2012 GigaWatt standardně osazuje do PC-4 EVO nový typ 040, který je zezadu pevně spojen s rozvodnými tyčemi, takže je kontakt spolehlivý a maximální. Zásuvky jsou seskupeny podle určení, kryogenizovány a před osazením demagnetizovány.

Uživatel má volnost ve výběru hlavního síťového kabelu, kterým se GigaWatt připojí do zdi, pokud je tento osazen zástrčkou PowerCon. Což většinou není, takže zaplesáte, když najdete s filtrem přibalený kabel LC-2 (Mk 2). Vzhledem k tomu, že recenzovaný kus byl k dispozici dříve, než Adam Szubert LC-2 (Mk 2) vypiloval, dorazil s kabelem LC-3. Protože jsem první generaci LC-2 i LC-1 už testoval, a to proti mnoha jiným síťovým kabelům, věděl jsem nejen co mohu očekávat, ale i to, že nemá smysl experimentovat s jinými kabely, neboť GigaWatt hraje nejlépe s vlastní šňůrou. K LC-3 mám pouze jednu připomínku, a to že je to velmi tuhý a neohebný kabel, který je obtížné nějak zkrotit.

Nízké frekvence

Váha

Výbušnost

Artikulace

Přestože byl do GigaWattu zapojen i koncový zesilovač, respektive monobloky, nepřipadalo mi, že by tympán, který se občas připojil z hloubi scény, trpěl nedostatkem energie nebo vykazoval nějak změkčenou dynamiku. Dalo se to jednoduše porovnat rychlým přepojením - na GigaWattu tedy zůstaly pouze zdrojové komponenty a předzesilovače. Na první dojem byla hudba průraznější a dopřednější, patrné to bylo hlavně na tympánu, který mi připadal energičtější a tranzient jeho nástupu lépe definovaný. To může být způsobeno buď tím, že filtr přece jen nějak napájení koncových zesilovačů škrtí, nebo naopak tím, že filtrované napětí dá více vyniknout dynamice – komprimovanější zvuk přímo „ze zdi“ tak snadno ošálí ucho a předstírá, že je v daném okamžiku atraktivnější. Člověk začne hloubat nad tím, že výkonové zesilovače do filtru přece jen nepatří. Moment, počkat! Co ta charanga, není to náhodou nějak rozostřené? A co Carrerasův tenor, kampak se poděl sametový témbr jeho hlasu? Takže zesilovače zpátky na PC-4 EVO. V high endu se vyplatí nespěchat. Půl dne jsem strávil přehazováním síťových šňůr mezi zdí a GigaWattem a nakonec si sám pro sebe udělal verdikt: přítomnost PC-4 EVO přináší tolik, že to hravě vyváží jakékoli jiné pochybnosti. Osobně bych neměl problém do GigaWattu zapojit úplně všechno.

Čistota rozlišení

Detail

Vzduch

Transparentnost

Máme co do činění s ultrarozlišujícím přístrojem, a tak je doznívání piana hotovou lahůdkou – masa vzduchu, rozechvělá strunami nástroje se rozběhne do prostoru nahrávky, aby se ještě jednou ve slabém záchvěvu vrátila v podobě odrazu od stěn sálu. Navíc toto všechno neprobíhá v temném tichu, ale na pozadí již nastupujícího bubnu, který sám posílá do prostoru další a další erupce reverberujícího rytmu. Kromě hudby samotné nebylo cítit nějaké napětí ani náznak uspěchanosti, která u nefiltrovaného systému typicky hraničí s jakýmsi mikrochaosem.

Podobně, tedy s pozorností a citem k nejjemnějsímu detailu, zacházel GigaWatt PC-4 EVO se skladbou Vaquero z disku Opus 3. Houpavé a snové dílko bylo nahráno na jediný mikrofon v kamenném kostele ze 13. století, v důsledku čehož se mnohem více prosazuje doba dozvuku. Základní rytmus udržují chřestítka, která jsou přes PC-4 EVO co do rozlišení prostě f-a-n-t-a-s-t-i-c-k-á, zvláště v závěru tracku, kdy postupně splývají s tichem.

Tonální věrnost

Témbr

Dynamika

Časování

Hlas Erica Bibba se ve I Want Jesus to Walk with Me pohybuje v hodně kontrastních polohách, náročných na rychlé dynamické přechody plus udržení správného témbru. PC-4 EVO poskytlo výborným zesilovačům i přehrávačům klid pro práci a umožnilo jim pracovat s ohromnou škálou odstínů, takže reprodukce byla bohatá na detail i harmonie a analogově fluidní. Přesně v tomto okamžiku ve mně začala hlodat myšlenka, že ono vlastně to PC-4 EVO možná ani tak moc nedělá, že bych stejnou míru detailu, harmonických barev a fluidnosti dosáhl i bez něj. Není nic jednoduššího než zmáčknout tlačítko STOP, všechno povypínat, vytahat síťové konektory z GigaWatt a napojit je přímo do zásuvek ve zdi. Pojďme poslouchat znovu. Co je patrné hned, je nárůst šumu v pozadí. Pozor, neplést se zvýšenou mírou ambience, tady šlo opravdu jen o jakýsi podprahový, ale jasně vnímatelný šum. Dokonce mi to začalo po chvíli vadit. V poměru k šumu se zmenšil kontrast kytary a vokálu a i když se dynamika Bibbova hlasu sama o sobě ani nezlepšila, ani nezhoršila, byl celkový dojem z nahrávky podstatně plošší a nezáživnější. Posunul se nám i témbr kytary, a to od těla směrem ke strunám, jako by zvuk vyměnil trochu svého dřeva za více kovu. Změna byla tak jasná a neoddiskutovatelně slyšitelná, že bych se klidně i krví upsal k jakémukoli slepému testu.

Velmi podobně dopadla i Missa Criolla, kde k celkově rozostřenému dojmu přibyl ještě pocit neklidu – jednotlivé elementy do sebe přestaly zapadat a scéna byla lehce potrhaná, protože zmizel ten rozechvělý vzduch, který předtím dýchal mezi interprety. Ať chceme nebo ne, GigaWatt nám prostě umožní slyšet víc, než jsme sami sobě ochotni přiznat.

Dle očekávání byly snad nejvíce postiženy sbory. Především zmizel expanzivní pocit z prostoru, obě strany stereo obrazu se posunuly blíže k sobě a sboristé se jakoby promíchali, nebylo tak jednoznačné rekonstruovat obrázek orchestřiště. I když tento popis může vypadat dramaticky, nešlo o to, že by se systém bez PC-4 EVO nedal poslouchat. Pořád šlo o špičkovou reprodukci sladěného poslechového řetězce. Když ale víte, že stačí přehodit pár zástrček do černé krabice, která leží vedle na zemi a celé to bude o třídu lepší, v klidu dál poslouchat prostě nelze.

Prostorovost

Trojrozměrnost

Šířka scény

Hloubka scény

Třetí věta Ramirezovy mše (Missa Criola), se odvíjí v neodbytném rytmu argentinské chacarera trunca, hnané nativními nástroji Latinské Ameriky. PC-4 EVO mělo v tomto typu muziky dokonalý pořádek. Úvodní loutna charango se materializovala přibližně dva metry za pravou reprosoustavou ve velmi jemném rozlišení, kdy v jakémsi tremolu rozeznívané struny nastupovaly v časově i prostorově přesně definovaném náběhu, nikoli však s ostrým říznutím, ale téměř hladivě, přesto však bleskurychle a nadmíru konturovaně. Jak už to bývá, muzika může náramně benefitovat z přítomnosti dvou sborů a přes PC-4 EVO nebylo nejmenších pochyb o tom, kde v prostoru se které těleso nachází. GigaWatt rozpletl klubko hlasů, a pokud jsem chtěl, mohl jsem se zaměřit na kterýkoli z nich a sledovat jej až do konce jeho partu.

Cena v době recenze:168 000,- Kč