Bouře v Audioquest
U síťových kabelů je obtížné vynášet nějaké objektivní soudy, jako ostatně o čemkoli v hifi. Podstatnou roli může sehrát třeba i délka kabelu - po posunutí sestavy najednou potřebujete delší nebo kratší přívodní kabel a ten se podepíše na zvuku odlišně než délka původní, přestože jde o stejný typ. Objektivní soudy však ani cílem tohoto srovnání nejsou – AudioQuest uvedl na trh novou řadu síťových kabelů, sérii Storm, a šlo spíše o to zjistit, jakou logiku firma použila při sestavování jejich hierarchie.
AudioQuest Storm
K testu byla použita permanentní sestava v akusticky upravené místnosti AQ, propojená interkonekty AudioQuest Mackenzie a Water, a k reprosoustavám Acoustique Quality AQ Passion připojená AudioQuest Redwood:
Arcam SACD CDS50 (připojen před AudioQuest Hurricane do AudioQuest Niagara 5000)
Arcam C48 předzesilovač (připojen před AudioQuest NRG 1000 do AudioQuest Niagara 5000)
Arcam P48 koncový zesilovač (připojen do zdi bežným kabelem)
Právě koncový zesilovač se stal tou obětí, u které se postupně střídaly testované síťové šňůry a to hned několikrát, tam a zase zpět. Abychom eliminovali ´spolupracující´ vliv firemně spřízněné (a mimochodem vynikající) filtrační jednotky Niagara 5000, byl Arcam P48 připojen přímo do zdi, jinými slovy do obyčejné domovní zásuvky, která už něco pamatovala, a na kterou bylo navěšeno hned několik kanceláří. Řekněme, že jsme se snažili simulovat běžný panelákový rozvod.
Kvůli co možná největší koncentraci na jednotlivé zvukové elementy se točila v přehrávači několik hodin stále stejná nahrávka: Anton Bruckner, Scherzo ze Symfonie č. 9 (Stanislaw Skrowaczewski, Minnesota Orchestra, Reference Recordings RR-906CD). V doprovodném bookletu se o něm dočtete, že „Masívní, skoro nadpřirozené Scherzo exploduje jako burácení hromu. Wagnerovsky střižená disonance, spojující dva akordy do abrazivního intervalu, je do dramaticky vystavěného Scherza dokonalým úvodem.“ Jemně zahrané pizzicato, prostor, dozvuk, břitké žestě, smyčce, flétny, citlivě zahraný tympán, dynamika… je to tam všechno, co si člověk může přát a ještě k tomu z kuchyně Reference Recordings.
Běžný kabel
Použitá sestava není z těch nezaplatitelných, ale Arcam se v průběhu posledních pár let znovu zrodil jako opravdu výborná značka, takže se nebylo čemu divit – hrálo to výborně. Dodávaná síťová šňůra – podobně jako jiné dodávané síťové šňůry – tak trochu klame tělem. Žestě jsou jasné a blyštivé, zvuk je zaostřený, zdánlivě všechno jak má být. Ale pozor, není to dynamicky nějak ploché? Nedrhnou nám textury jako smirkový papír? Sestava ohromuje mocným kontrastem mezi tichými pasážemi a tutti orchestru, ale zase – když se zaposloucháte, slyšíte v tom tichu nějaký neklid. Není to až tak zvuk nebo dozvuk, spíš jen jakýsi smog, který nám právě ten nejjemnější dozvuk částečně překryje. Přichází čas vyměnit u zesilovače napájecí kabel.
AudioQuest Thunder
První, čeho si i laik musí všimnout, jsou ruchy v orchestru – jsou lépe identifikovatelné, nesplývají v neurčité pozadí. Další zjevnou proměnou prošly smyčce – mají více barevných odstínů, nepředstavují jen jednolitý medový koberec jako předtím. A do třetice se vylepší hloubka obrazu. Ne celková, prostor se nestane ani širším ani hlubším, ale nástroje teď mají svou vlastní perspektivu a máte mnohem lepší přehled o tom, v jakých vzájemných relacích se v prostoru nacházejí.
Popravdě řečeno, není přechod z běžného kabelu na Thunder nijak oslňující, kdy vyskočíte a začnete nadšením gestikulovat. Jde o nuance, kterých si ale snadno všimnete, zvyknete si na ně, a které, když pak jdete zpátky k obyčejnému kabelu, najednou chybí. Jakkoli malá změna je při upgrade na Thunder, jakmile se ocitne zpět běžná síťová šňůra, tak bezpečně víte, že takto to už poslouchat nechcete. Šumí to a najednou je to takové hrubé a neotesané.
Nová řada napájecích kabelů AudioQuest Storm sází na know-how, těžce nabyté několika lety práce na kondicionérech Niagara. Co se zprvu jevilo jako lehký úkol, vyústilo v poměrně dlouhou genezi, zejména při zpožděném uvedení na evropský trh, kde se Garth Powell, pověřený u AudioQuest napájecími komponenty, musel vypořádat s neočekávanými problémy. Výsledkem je tak série Storm, která, kromě znásobeného průřezu použitých vodičů, což je vidět hned, využívá i firmou patentované techniky, směřující ke snížení odporu kabelu a potlačení vlastní impedance. Nádavkem v nich najdete dva další elektrické prvky:
NDS (Noise Dissipation System, neboli systém rozptýlení šumu) v zásadě představuje induktor, připojený v sérii mezi zem a napájený komponent, který podle firmy účinně zeslabuje artefakty RFI rušení, přítomné na zemi.
DBS (Dielectric Bias System, neboli sytém polarizace dielektrika) generuje silné a stabilní elektrostatické pole, které polarizuje molekuly dielektrika, čili izolace vodičů. Ta je tak permanentně sycena energií, nedokáže přijímat energii z audio signálu, a tak v rámci vytvořené rovnováhy nemá ani co vyzařovat zpět do signálu s fázovým posunem. Mělo by to prospět přesnosti lokalizace a tranzientnímu časování. DBS systém je napájen baterií, která je součástí pouzdra, umístěného na kabelu, a je vyměnitelná.
Thunder, Tornado i Hurricane mají všechny vodiče s pevným průřezem (2,3 mm), vyrobené z vysoce čisté bezkyslíkaté mědi. Podle firmy má pevný průřez proti lankům výhodu zejména v nižší míře zkreslení, způsobeným interakcemi jejich jednotlivých vláken. Měď je tažena způsobem, aby byla její zrna homogenní a podélně orientovaná, což by mělo zlepšit přenos signálu.
Nejzajímavější na tom všem je, že všechny tři modely jsou konstrukčně v zásadě totožné – používají stejné systémy, stejnou geometrii, stejné průřezy vodičů, a všechny vodiče měděné. Jediný rozdíl tak tkví pouze v kvalitativním standardu vodičů, kde Audioquest používá jednak měď neleštěnou (LGC), jednak leštěnou (PSC) a navíc ještě leštěnou s přísnější metalurgickou výrobní tolerancí (PSC+). Máme tak možnost se proposlouchat od LGC/PSC kombinace (Thunder), přes PSC/PSC+ (Tornado) až po čisté PSC+ (Hurricane).
AudioQuest Tornado
Přechod z Thunder na Tornado je úplně něco jiného, než předchozí zkušenost. Tonalita, barvy, hloubka, nízká hladina smogu v pozadí – to vše zůstává přibližně ve stejné úrovni jako u Thunder. Hm, polepšíme si tedy v něčem? V něčem přeci: Tornado zvuk více opečuje, víc si s ním vyhraje. Vše je zdánlivě stejné, přesto je to jiné, jako byste slyšeli hlouběji do muziky. Ten rozdíl bych popsal podobně, jako když jdete dva večery po sobě na naprosto stejné představení, ale napodruhé máte lepší místo a možná i lepší náladu. Tornado vás více pustí dovnitř a nechá vás si muziku více vychutnat.
Cenový rozdíl proti Thunderu není zanedbatelný a pokud bych se měl rozhodovat za sebe, raději bych si pořídil víc Thunderů, než méně Tornád.
AudioQuest Hurricane
V tomto případě nejde o posun, tady jsme úplně někde jinde. Tam, kde rozdíly mezi Thunder a Tornado vnímáte jako jednotlivosti a spíše pocitově, není u Hurricane co řešit. Hraje to úplně jinak a jeden ze zásadních atributů, které k tomu přispívají, je absence jakéhokoli neklidu na pozadí. Hurricane je tím pádem o kontrastech, které nechá kabel vyznít v celé kráse. Černá je černější, ticho tišší, dynamika dramatická, dozvuky nekonečné. Zvukový obraz je proostřený do hloubky, jako byste nasadili na reprosoustavy zaostřovací čočky. Tak nějak jsem si při poslechu Hurricane říkal, jestli toho není příliš, jestli tam toho neslyším až hyperrealisticky moc, jestli to není až příliš vyprecizované, příliš highendové. Není to jen hra s jiným zvlněním frekvenční charakteristiky? Možná, ale když pak jdete zpět, a je jedno jestli k Thunder nebo Tornado, zoufale postrádáte tu dynamickou čistotu, která přináší ten průzračný pohled do koncertního sálu.
Abych se ujistil, že sám sebe neblafuji, sáhl jsem po jiném typu muziky, Reunion Blues (Opus 3 Test CD). Opakovalo se však zhruba to stejné – velký zvukový posun mezi běžným kabelem a AudioQuest Thunder, kvalitativní změna mezi Thunder a Tornado, a transformace mezi Tornado a Hurricane. U Reunion Blues mi Hurricane připadal zdvihnutější na vršku, ale pokud ano, tak jeho obdivuhodná čistota neznamenala jakoukoli ostrost
Pro tuto chvíli asi postačí konstatovat, že nová řada není jen kosmetický upgrade a výmluva pro postavení nového ceníku. Rozdíly proti původní NRG kabelům (jejichž zástupce jsme měli v našem PowerUp testu) jsou slyšitelné, stejně jako jsou slyšitelné a popsatelné rozdíly mezi jednotlivými příslušníky nové série Storm. Asi nejzajímavější věcí je ale to, že přes veškeré použité technologie je odškálování výkonu kabelů nakonec dosaženo pouze tolerancí metalurgie u totožného materiálu.
Sérii Storm jsem však neslyšel kompletní. Nově do ní přidal AudioQuest ještě model Firebird (stříbro/měď 1:2) a na vrchol posadil model Dragon (stříbro/měď 2:1). V kontextu slyšeného by mě opravdu zajímalo, co by do hry přinesly.
AudioQuest Thunder (20.000/1.0m)
AudioQuest Tornado (28.500/1.0m)
AudioQuest Hurricane (44.000/1.0m)
AudioQuest Firebird (88.000/1.0m)
AudioQuest Dragon (140.000/1.0m)
Pozn.: Uvedené ceny jsou za varianty HC neboli High Current, určené pro komponenty s vyššími nároky na odběr energie ve špičkách. S výjimkou Thunder jsou k dispozici i o přibližně 15% levnější varianty Source pro zdrojové komponenty, které mají nižší průřez vodičů a s velkou pravděpodobností i odlišnou zvukovou signaturu.
Kontakt: AQ s.r.o., Červenka, tel. +420 585 342 232, www.aq.cz
