STROMTANK S-1000 & S-2500 Quantum

Stromtank vznikl jako konečné řešení problému s kvalitou napájení. Je mu zcela jedno, jaké máte rozvody, jestli není náhodou k hi-fi okruhu připojená i lednice, či jak stabilní je ve vaší lokalitě napětí – na jeho výstupu jsou parametry pořád jako z učebnice. Současně je Stromtank i krásným důkazem – a dokazuje to zcela nekompromisně – že kvalitní napájení je nezbytnou podmínkou dobrého zvuku.

Odpojte se od sítě. Úplně.

Na poměry high-endu není zase až tolik výrobců, kteří by se problematice dodávky energie pro audio systémy seriózně věnovali. A z nich se velká část spokojí s filtračními kaskádami nebo oddělovacími trafy. Ti zdatnější se snaží nepravidelnosti napěťové sinusoidy aktivně korigovat, a pár odvážných se zkusilo od sítě odříznout úplně pomocí UPS stanic a generátorů čistého napětí. To poslední se logicky zdá jako nejlepší cesta, naneštěstí výsledky – tedy zvuk – nebyly až doposud nijak přesvědčivé.

V praxi se setkáváme se zejména s problémem, jak napojit na filtr či regenerátor celou sestavu. Se zdrojovými komponenty, jako přehrávači, streamery a převodníky, případně s předzesilovači většinou potíž nebývá. Nemívají nijak vysoké proudové nároky a solidní síťová jednotka jim (téměř) vždy pomůže. Jakmile ale chcete mít za filtrem i zesilovač, věc je komplikovanější. Zatím jsem vždycky skončil na tom, že dobře udělaný distributor měl vždy navrch nad jakýmkoli oddělovacím trafem nebo filtrem. A tak se jednotky od Nordost, Shunyata Research, Ansuz, nebo Synergistic Research ukázaly pro napájení hladovějších komponentů méně omezující, než třeba aktivní řešení od PS Audio, Accuphase, nebo Pure Power, která u zesilovačů brzdila dynamiku a zvuk umrtvovala.

Když jsem poprvé spatřil Stromtank in natura na výstavě High End Mnichov 2018, trochu mě to zaskočilo – vážně musíme mít doma zařízení velikosti lednice? Naštěstí WinBat Technology GmbH & Wolfgang Meletzky (to je ten pán od MBL) na portfoliu popracovali a dnes jsou v nabídce mnohem přátelštější jednotky, které nevyžadují stěhováky. Základem aktuální generace Stromtank je pět modelů: největší a nejsilnější S-5000 HP (1500 VA trvalého výkonu), originální S-5000 (750 VA), S-2500 Quantum (650 V), S-2500 (550 VA) a S-1000 (450 VA). Jen pro pořádek – v závorkách uvedený celkový výkon na zásuvkách je opravdu trvalý, pro napěťové špičky má Stromtank několikanásobnou rezervu. I nejmenší Stromtank S-1000 tak zvládne 1800 W a největší S-5000 HP se dostane přes 5200 W.

A to všechno z baterií!

No ano, Stromtank generuje čisté napětí z bateriových článků, které jsou zodpovědné za poněkud nechutnou hmotnost jednotlivých zařízení (40 – 125 kg podle modelu). Pro účely této recenze jsem měl k dispozici Stromtanky hned dva, S-1000 a S-2500 Quantum, oba sdílející obdobnou estetiku i konstrukční principy.

Jejich skříně jsou jednoduše sesazeny ze čtyř silných hliníkových desek prostřednictvím L profilů v rozích, a nalakovány načerno. Ke skříni je přimontován industriálně pojatý čelní panel, který je dispozici v přírodním kartáčovaném hliníku, černé metalíze, nebo moc povedené metalické Meteorit Gray, převzaté z katalogu Audi. A pak je tam ten měřák…

Velký analogový ampérmetr je bezpochyby nejatraktivnějším designovým prvkem Stromtanku. Jeho okruží jakoby z oka vypadlo ze zesilovačů D’Agostino nebo převodníku Chord Dave, nicméně Stromtank je firma německá a tak odolala a nezapráskala zbytek přístroje měděnými a zlatými akcenty, které u D’Agostino cílí na movitého asijského spotřebitele. U Stromtank je vše čisté a účelné. 

Podle toho v jakém jste napájecím módu, je ampérmetr podsvícený buď modře (připojen na síť a baterie jsou používány jen jako buffer) nebo zeleně (plně bateriový provoz, odpojený od sítě). Ručička metru pak ukazuje buď dobíjecí proud (modrá) nebo vybíjecí proud (zelená). Pokud chcete vědět, jaký mají vaše zařízení celkový odběr, musíte údaj ampérmetru vynásobit 26,4 V. Při spotřebě 264 wattů tak ručička ukazuje 10 ampér, například.

Bateriový paket uvnitř Stromtanku obsahuje LiFePo4 články, tedy stejnou technologii, kterou použili v Tesle pro Model 3. Baterie v S-1000 by podle výrobce měly zajistit provoz připojených zařízení po dobu 2 hodin, případně po 6 hodin u S-2500 Quantum. To jsou ale odhady, založené na průměrné spotřebě vzorových komponentů. Když jsem měl na Stromtank připojený přehrávač, DAC a předzesilovač, klesla kapacita baterií Stromtanku na 20% za zhruba 20 hodin, u S-2500 Quantum  to trvalo celé dva dny. Kolik bateriím zbývá poznáte podle pásu deseti LED diod pod ampérmetrem. Pokud zbývá 10% kapacity (svítí pouze jedna LED), řídící elektronika automaticky přepne Stromtank na dobíjení. V průběhu dobíjení pochopitelně můžete dál poslouchat muziku, nicméně vás to nebude dlouho bavit, protože budete postrádat čistotu zvuku bateriového provozu.

Výrobce specifikuje životnost baterií v dobíjecích cyklech. Udávaných 4 000 - 6000 cyklů bude – v případě každodenního dobíjení – dávat bateriím životnost přes 10 let. Pak je možné celý bateriový paket jednoduše vyměnit za nový nebo, v případě že bude v té době k dispozici novější technologie, upgradeovat.

Ochranné obvody Stromtanku uživateli neumožňují zařízení poškodit nebo přetížit, a automatická aktivace dobíjení předchází i úplnému vybití baterií. Jedinou hloupost, co můžete udělat, je zkratovat Stromtank propojením jeho vlastní IEC zásuvky a Schuko výstupů. A protože je bateriové napájení nezávislé, můžete v průběhu poslechu odpojit i síťovou šňůru od domovního rozvodu. Zkoušel jsem to a neshledal jsem v tom žádné zvukové benefity, nicméně mě hřeje pomyšlení, že kdyby náhodou vypadla elektřina a sousedi svítili svíčkami, můžu dál poslouchat muziku.

K modelu S-2500 Quantum je přibalen i roztomile vypadající dálkový ovladač (u S-1000 je za příplatek). Je to malý hliníkový blok s plexi krytem a dvěma tlačítky, která ovládají intenzitu osvětlení ampérmetru a přepínají mezi modrým a zeleným napájecím režimem.

Stromtank používá Furutech zásuvky, na S-1000 jsou čtyři, na S-2500 jen tři. To může být limitující, protože většinou potřebujeme zapojit více komponentů. Výrobce doporučuje si zásuvky namnožit připojením rozvodné lišty jako třeba Nordost Qbase, ale to mi nepřipadá jako nejšťastnější řešení. Skříň Stromtanku je natolik veliká, že další zásuvky by se na ni bez problému vešly.

Startujeme

U Stromtank S-1000 je to snadné – vybalíte jej prostě z robustní kartonové krabice – zato u S-2500 musíte vynaložit dost úsilí, abyste jej dostali ven z překližkového kontejneru. Nejde jen o rozšroubování bedny pospojované metrickými šrouby, ale zejména o vyvláčení těžkého Stromtanku ven, u mě navíc ještě do patra. To byla přesně ta chvíle, že jsem si gratuloval k tomu, že jsem si nepůjčil i S-5000.

Zatímco přeprava a instalace je dřina, iniciace je rituál. Ke každé jednotce je přibalen klíč, bez něhož se dál nehnete. Musíte totiž klíčem zezadu Stromtank odemknout, aby vám dovolil zapnout hlavní kolébkový spínač a pak ještě nahodit pojistku. Pokud tuto spouštěcí sekvenci zvládnete, párkrát to zevnitř zacvaká a Stromtank se uvede do modrého módu. Stiskem tlačítka na čelním panelu nebo na dálkovém ovládání se po proběhnutí všech diagnostik nechá přepnout do zeleného bateriového režimu.

První dorazil dražší S-2500 Quantum a tak jsem začal s ním a zapojil do něj všechno. To znamená i koncový zesilovač TAD s nominálním odběrem 250 W. Pak jsem se usadil do obvyklé pozice a stisknul PLAY. Wow! Dynamika – zdánlivě nekonečná -  se tu kloubila s úžasnou hladkostí – zdánlivě nekonečnou – a nádhernou zvukovou čistotou – zdánlivě nekonečnou. A ještě něco, muzika hrála o nějakých 1,5 dB hlasitěji, než bez Stromtanku. Doteď nemám žádné vysvětlení pro to, proč bych měl slyšet změnu v hlasitosti výměnou napájecího zdroje, tak se pojďme raději podívat na zvuk.

Na albu Hundred Miles or More (Alison Krauss, Rounder) najdete fantastický spirituál Down To The River To Pray.  A jednotlivé hlasy malého sboru byly přes Stromtank bezvadně oddělené jeden od druhého a čisté jako studánka, a to jsem byl pěkně prosím v modrém módu. Bateriový režim zvuk posadí jako kdyby o fous níž a propůjčí mu onu zmíněnou analogovou hladkost, a současně se i zjemní nejvyšší frekvence. Tím se logicky i zvuk posune ve vertikálním směru o chlup dolů, což je dáno umístěním výškových reproduktorů. Čert ví, jestli při pořizování záznamu pro album zpěváci seděli, ale v bateriovém režimu to tak vypadá. Současně jsem na hlasech slyšel i lehounce zvýrazněné „pop“ souhlásky, tj. p, b, t, d. Prostor je přímo ukázkový a jeho autenticitě pomáhají Stromtankem luxusně vykreslené dozvuky, takže máte pocit, že jste při tom. Modrý režim posune scénu tonálně i prostorově nahoru, zpěváci teď stojí a doslova vidíte jejich pohybující se hlavy. Z artikulace mizí zmíněný pbdt-akcent a místo toho pro změnu nastoupí opět jen lehounký csčš-akcent.  Prostor modrého režimu není tak expanzivní a není ani tak svůdně hladký, rozdíl je asi jako mezi přehrávačem s filtrem a bez filtru. Právě ona hladkost je pro uši jako návykový balzám a v důsledku tak muzika bez Stromtanku zní neklidně a zubatě.

Tentýž track hraje trochu jinak přes S-1000. Ten mi nedal tolik té analogovosti, na druhou stranu se u něj nekonal zmíněný pbdt nebo csčš efekt, ani vertikální změny ve zvukové scéně jako u S-2500 Quantum. Na rozdíl od S-2500 Quantum je ale nutno provozovat S-1000 výhradně v bateriovém režimu, s dopomocí sítě jeho kouzlo mizí. U S-2500 ten rozdíl tak markantní nebyl. U S-1000 tak může být pro někoho trochu limitující celkový výkon v případě, že na něj budete chtít pověsit hladovější komponenty. Výše uvedené ale berte jako opravdové nuance mezi oběma Stromtanky, jeden i druhý jsou velkým krokem od toho, co je člověk zvyklý slyšet s libovolným jiným kondicionérem, nemluvě o populárních síťových ´pračkách´.

Za všechno může síť

Moderato, druhá věta Symphonie No.6 Ralph Vaughn Williamse (Chandos, SACD) buduje podobnou atmosféru jako Šostakovičova Leningradská. Trumpety, smyčce a tympány tu znějí hrozivě a v jednoduchém ale rafinovaném třínotovém motivu drží posluchače na okraji židle. Tušíte, že něco přijde, ale skladatel si s vámi hraje a přelévající se orchestrace vás donutí si okusovat napětím nehty. Nahrávka je docela oříškem, hustota a hedvábná tonalita symfonického tělesa činí problémy i těm nejlepším hi-fi strojům a výsledkem je dost často nerozpletitelný chumel. Může za to síť? Vypadá to, že ve značné míře. Se Stromtankem se přede mnou lusknutím prstů rozevřela koncertní síň v celé parádě. Ze zachumlanosti se staly jasně identifikovatelné dozvuky jednotlivých nástrojů, tentokrát nesplývající do obtížně rozlišitelné mlhoviny, a předozadní prostor se vyloupl v celé své spojitosti, což bylo úchvatné slyšet třeba na tympánu, nyní zcela jasně obsazujícím prostor vzadu za teskně znějícím hobojem. Ale to už jsem na konci druhé věty, která končí velmi lehkým pohlazením velkého bubnu, skoro jen dotekem paličky. Ten zvuk byl se Stromtank naprosto bezkonkurenčně prokreslený a zřetelný. Když plácnete dlaní do napjaté plachty, vidíte, jak se plachta zavlní. U blány bubnu to pochopitelně nezaregistrujete, ale s S-2500 Quantum to slyšíte. Slyšíte, jak se ta blána pohybuje, a dokážete odhadnout velikost rámu bubnu, na kterém je napjatá, i když je od vás tak na 30 kroků daleko.

Pink Floyd a úvodní strojová sekvence ve Welcome to The Machine (Parlophone/PFM SACD) šla přes Stromtank dolů prostě víc, než kdykoli předtím. A nejde tu o vyjádření v hertzích, ale o to, jak fyzický pocit ze zvuku člověk najednou má. Asi nejlépe bych to připodobnil k poslechu přes RTR studiový pás – zvuk je saturovaný, spojitý a komunikativní, v případě Stromtank i v neořezané dynamice a v expandovaném rozlišení.

Originální vinyl Thelma Houston & Pressure Cooker (Sheffield Lab) byl řezán do matice přímo naživo ze studia, a paralelně s tím i nahráván na pásek. Pro CD verzi, kterou najdete na disku A2TB, byl použitý právě tento pás, včetně mohutné dynamiky, která se na vinylovou desku pochopitelně nedostala. Dynamické špičky dokáží vycucnout ze zesilovače 300 wattů jako nic a tak potřebujete řetězec, který bude s rezervou reagovat na okamžité proudové nároky. Dish Rag začíná dvěma piany, basou a bicími, a pokud chcete slyšet obě piana prostorově jasně oddělená, mít přehled o obou rytmických linkách basy a bicích, a současně to všechno mít ve správné prostorové perspektivě, budou se muset vaše audiokomponenty snažit. Pak se připojí tamburína, trumpety, saxofony a trombóny, a track se zahustí a stane docela komplexním. Ve žhavěji laděných systémech začnou tahat za uši trumpety a pak, po 2´50, když se spojí všechny instrumenty ve forte, bývá dost obtížné všechny hrnoucí se informace rozklíčovat. Se Stromtank došlo k zajímavé proměně, kdy skladba, na většině systémů rytmicky řízená oběma klávesami a dechovou sekcí, přitvrdila a její páteří se stala basa a bicí. Ne, že by tam bylo více basu než předtím, ale byl melodičtější a lépe oddělený od zbytku, znělo to prostě úchvatně.

I na dvě stopy živě zaznamenaná You Can´t Take My Blues (Doug McLeod, AudioQuest Music) vás se Stromtankem vrátí do let, kdy se před vámi pohybovaly ve tmě ručičky VU metrů a jejich slabé nažloutlé světlo házelo odlesky na točících se cívkách. Zvuk je s S-2500 Quantum prostý jakékoli ostrosti nebo neklidu, mizí třes, jedovatost a sterilita, prostě všechno, za co opravdu nejspíše mohou nedokonalosti v napájení. S 2500 Quantum je v tomto jako jakési síťové opium, které nechává na muzice svůj hladce medový otisk. Víte, že tam je, a přesto to chcete slyšet znovu a pak zase. Vím, o čem mluvím, postupně jsem během těch pár týdnů soužití s S-2500 Quantum prošel fázemi prvotního nadšení, hledání chyb, zavržení, návratu, opětovného nadšení, a nakonec i zdrcení, když jsem vytáhl klíček z jeho zapalování a zabalil jej. Návrat do staré reality znamená drsný detox.

Srovnání

Už před pár lety jsem vypozoroval, že porovnávat síťové kondicionéry stylem zapojit, poslechnout, vypojit, zapojit jiný, poslechnout, a tak pořád dokola, vede k nesprávným závěrům. Tato zařízení jako by potřebovala se nejdříve se systémem sžít, než dokáží úplně rozkvést. A nemá to co do činění se zahořením, je to prostě „čekací doba“ mezi tím, než se nový filtr nebo distributor dokáže uplatnit v plné míře. Jako kdyby byly celý systém spojené nádoby a museli jste počkat, než se v nich hladina vody ustálí. Netrvá to dlouho, pár desítek minut, ale děje se to. Proto i rozdíly mezi oběma Stromtanky začaly vyplouvat na povrch až postupně. Nebavíme se tu o zásadních rozdílech, ale určité nuance tu jsou.

S-2500 Quantum dává větší fluiditu zvuku. Má na něj podobně polidšťující vliv, jako mají na digitální streaming přehrávače Lumin. Hudba se prohřeje, dostane takové to analogově měkké odpružení, stane se hedvábnější, naleštěnější a přátelštější.  Třeba na albu Acoustic Live (Nils Lofgren, Analogue Productions, SACD) to trochu přehnali s táhly na pravé straně masteringového ekvalizéru - prostě to cinká trochu moc. Přes S-2500 Quantum to ale hraje komfortně, se sladkou transparentností a parádně prostorovým zvukem. Prostorové obrazy jsou konkrétní a máte z toho pocit nahlížení přes muzikantovo rameno. Současně je ale u akustické kytary jakoby každý tranzient obtažen tlustou pastelkou, jakoby měla kytara silnější struny. Skoro jako by byla někde uvnitř S-2500 Quantum lampu. S-1000 se takto neprojevuje, to analogové polidšťovadlo u něj chybí, na druhou stranu jsem u něj neobjevil zhola nic, co by se dalo nazvat jeho vlastním charakterem – je tak neutrální, jak jen může být. V důsledku je to pak spíše jen o preferencích a synergii se zbytkem systému, a pochopitelně také o peněžence. Pokud rádi posloucháte večer a tím pádem ne až tak nahlas, je S-2500 Quantum skvělá volba, dává zvuku teplou fyziologii a průzračnost, tedy přesně to, co při stažené hlasitosti většinou zoufale chybí. Pokud si potrpíte na neutralitu, může být S-1000 zajímavější. Jako obvykle to však je o kontextu celého systému. Dobré je, že je kterýkoli ze Stromtanků tichý jako digitální nula – uvnitř skříní není nic, co by mohlo vrnět nebo brumit, ba co víc, je méně slyšet i trafa připojených komponentů. Ticho tak se Stromtankem dostává nový význam.

Relativita

Jsou Stromtanky drahé? To je relativní. Je potřeba mít na paměti, že do nich můžete zapojit i zesilovače. Často platí audio nadšenci vysoké částky za různé filtrační jednotky, aby je pak použili pouze na zdrojové komponenty, a nechali zesilovače na ´špinavé´ síti. Stromtank se dá použít jako základ celého systému.

Od ceny Stromtanku si také můžete odečíst rovnou pár desítek tisíc. Tolik totiž ušetříte za hodně dobrý napájecí kabel. Víte jak se říká (a je to pravda), že nejdůležitější je ten, který vede od zdi k síťovému filtru? Tak tady je to v podstatě jedno. I výrobce doporučuje použít ten přibalený, což je obyčejná černá síťová šňůra za 3 eura, že to prý bude stačit. Kabel je tu totiž potřeba jen na dobíjení baterií když nehrajete, a když hrajete, komponenty jej nevidí. Dokonce je možné Stromtank od sítě úplně odpojit a užívat si poslech, zatímco domácí elektroměr stojí. Moc to ale nedoporučuji, protože jednou určitě zapomenete Stromtank zase vrátit na síť, půjdete spát a necháte vybít baterie do nuly.

A další věc: ušetříte i za audiofilský pojistkový jistič. Stromtanku je jedno, co je v rozvodné skříni a co za drát od ní vede. Použijte raději ty peníze jinde.

Největším argumentem pro vlastnictví Stromtanku je ale ten, co jsem použil už v záhlaví této recenze: dokazuje, a to zcela nekompromisně, že kvalitní napájení je nezbytnou podmínkou dobrého zvuku. Neznám jiné zařízení, aktivní nebo pasivní, které by to dělalo tak důkladně. Musím ho mít.

Stromtank S-1000 / 345 000,-

Stromtank S-2500 Quantum / 669 000,-

Kontakt: RP Audio, Ostrava, +420 737 366 831

Web výrobce: https://stromtank.com

 Připojené komponenty:

• Zdroj signálu: Accuphase DP-720, Mark Levinson No.519, Mola Mola Tambaqui, Rockna Wavelight DAC
• Zesilovače: TAD M-2500, Leak Stereo 130
• Kabely: AudioQuest Dragon Bass | Zero, Krautwire Numeric Digital, Krautwire MAX-S, Ansuz Signalz C2, Ansuz Signalz D2, Accuphase RCA, AudioQuest Carbon
• Reprosoustavy:  TAD Evolution One E1, Sonus Faber Gravis I
• Filtrace a síť: Block Audio Snakeblock, Shunyata Research Denali, Synergistic Research Atmosphere Level 2, Nordost Qv2, Qk1 a QPoint