RY COODER: PARIS, TEXAS
Label: Warner Bros, 925 270-2
Nahráno: Allen Sides a Mark Ettel, Ocean Way Recording, Hollywood
Mastering: Bernie Grundman Mastering, Hollywood
DR: 14
Nahrávka je to analogová a tak první, co se vynoří z digitálního ticha, je šum pásku. A pak už je tam jen Cooderova kytara a její struny, které už nemohou být kovovější, a které zkoumají hloubku lidského nitra.
Paris, Texas je soundtrack. Soundtrack ke stejnojmennému filmu, o kterém uživatelka emma53 (csfd.cz) napsala toto:
"Jeden z mála filmů, který na mě zapůsobil do hloubky mojí duše. Být ve víru emocí by byl asi ten nejvhodnější výraz pro to, co jsem mohla přes dvě hodiny sledovat, aniž bych si tu délku vůbec uvědomovala. Od prvního momentu, kdy jsem spatřila Trevise, který ztratil paměť i řeč mně bylo jasné, že půjde o mimořádný zážitek. A byla to pravda. Velmi silný, lidský a hluboký příběh o muži, který utíká před stíny minulosti, aby našel klid v duši, který před čtyřmi roky ztratil. Slova na papíru nestačí zachytit moje pocity z filmu (já vím, zní to pateticky, ale je to tak), kde slovo láska má mnoho podob, od lásky bolestné, žárlivé, odpouštějící, a nakonec té nejvyšší, obětující se ve prospěch štěstí toho druhého. Závěrečná finální část, která se odehrávala při rozhovoru u zrcadla a kde se překrývá tvář Trevise s tváří Jane mě už úplně dostala. Nádherný film s úžasnou atmosférou, perfektní kamerou s jejími skvělýmy záběry a v neposlední řadě chválím nezapomenutelný soundtrack o který se postaral Ry Cooder. Film, který z mé hlavy hned tak nevyprchá."
To velmi dobře vystihuje i pocity, které si odnesete z poslechu deseti skladeb bez toho, abyste film vůbec viděli. Práce s kytarou je úsporná, tempo je nesmírně pomalé, motivy se vrací jako v závanech horkého pouštního větru a volně se propojují do soudržného celku. Působí to osaměle a čarovně, cítíte písek, pálící slunce na modré obloze rozlehlé pustiny, křídové panorama hor, naději i beznaděj.
Snímače a mikrofony pochytaly i ty nejjemnější detaily, takže pokud milujete nuance vibrací tenkého drátu steel kytary, jste tu správně. Celé album působí jako jedna velká exkurze do mikroskopického světa kytary, která tu přebírá hlavní roli. Jako by tam ani nebyl žádný Ry Cooder, jako by tam nebyli ani další spoluhráči (Jim Dickinson, David Lindley), kterých si stejně asi ani nevšimnete. Dost špatně se to popisuje, navzdory zdánlivé jednoduchosti si tu akustická kytara vytváří svůj vlastní vesmír a skladby jako Nothing Out There jsou pro audiofila naprosto lahůdkovou záležitostí, zejména přičtete-li si k tomu nádhernou dynamiku.
Zajímavý je i track č.9, I Knew These People, což je dialog a vyprávěný příběh se silným ambientním šumem a úsporným hudebním podkresem. Zní to jako field recording, velmi autenticky, a máte tak intenzívní pocit, že jsou oba protagonisté s vámi v místnosti. Je to jako sledovat film bez obrazu.
Tracklist:
1 - Paris, Texas / 2:56
2 - Brothers / 2:06
3 - Nothing Out There / 1:30
4 - Canción Mixteca / 4:17
5 - No Safety Zone / 1:55
6 - Houston in Two Seconds / 2:00
7 - She's Leaving the Bank / 5:56
8 - On the Couch / 1:28
9 - I Knew These People / 8:38
10 - Dark Was the Night / 2:50