AAI Maestoso
Síťové kabely
Poprvé jsme se s Maestoso potkali v dubnu a strávili spolu cirka tři týdny. To měl tehdy kabel ještě černý oplet, jímž prosvítala modrá stínící vrstva a celé to dávalo půlnočně modrý výsledek. Atraktivní vizuál doplnily neméně atraktivní koncovky, o kterých jsem sám pro sebe usoudil něco jako ´ pěkná čínská kopie Furutech FI-E50 ´ a pustil to z hlavy. Co jsem z hlavy nepustil byl zvuk. Postupný přerod z povedeného napájecího kabelu v absolutní referenci jsem pak měl možnost sledovat v delším časovém úseku letoška. Během více než půl roku mi prošly rukama jeho tři verze, každá válcující tu předchozí.
Function and form
AAI Maestoso se už tehdy prezentoval plným a nasyceným projevem, výbornou dynamikou, a především krásně shora až dolů srovnanou frekvenční odezvou. Měl jsem z něj pocit plného hudebního těla, jako by s ním muzika najednou stála na pevnějších nohách – něco jako když vaříte a máte dobrý základ omáčky, co se jen rozplývá na jazyku. Pokud tohle chybí, kořením to už nedoženete. A Maestoso měl ten základ opravdu dobrý. Muzice to dávalo pocit naléhavosti a dramatu, svědčilo to zejména symfonické klasice, kde AAI Maestoso uměl vypíchnout nejen katarze, ale pomohl i lyrice. Zvuk byl hladký a podmanivě detailní a při srovnání s mými referenčními kabely jsem neslyšel žádný zásadní nedostatek. Jak ale dny plynuly, něco se přece jen objevilo. Tmavomodrá verze Maestoso měla reálně široký i hluboký prostor, tak akorát na to, abyste při poslechu dostali informaci o tom, kde a jak byli rozesazeni členové orchestru nebo muzikanti v živých záznamech, a kabel dokázal přenést do místnosti působivé 3D, přece jen jsem však měl občas pocit, že například flétnista a hobojista sedí na stejných místech, sobě navzájem na klíně. Když jsem přepojil na své referenční kabely (Ansuz Mainz C2), dostal jsem jasnou představu o tom, kdo je blíž, kdo je dál, kdo je víc vlevo nebo vpravo. Tohle mikroprostorové rozlišení, respektive jeho absence, vedlo u tmavomodré verze Maestoso k určité homogenizaci. Bylo to jako kdyby měl kabel zejména do hloubky ´nižší vzorkovací kmitočet´ a rozlišoval v prostorovém mikroměřítku hůře. Proč se v tom tak rýpu? Protože pak přišly další dvě verze a Authentic Audio Image Maestoso se dostal na úroveň trojlístku Shunyata-Synergistic-Ansuz, který pro mě představuje špičku napájecího ledovce, a v lecčems tuhle úroveň překročil.
Bass management
Single layer SACD Engines of Creation (Joe Satriani, Epic) je výborně produkovaná muzika, ve které se toho na pozadí brutálního basu děje opravdu hodně. Na výstupu ze Stromtanku do Accuphase SACD playeru produkoval AAI Maestoso – a tentokrát to už byla poslední světle opletená verze – nezčeřeně čistý a transparentní zvuk s pevnými konturami, perfektním spodkem a znělým vrškem. V úvodní Devil's Slide jsou na sebe poskládány jednotlivé zvukové vrstvy dost náročným způsobem a často pak z reproduktorů vypadne zamotaná zvuková koule, z které občas vykoukne kytara nebo klávesy. S Maestoso se koule nekonala, mnohovrstevnatý zvuk zůstal bezvadně čitelný, vrstvy byly uspořádané, navzájem spolu nesoupeřily, a nádavkem to celé bylo velmi muzikální a barevné. Motor zdrojového komponentu jako kdyby dostal palivo s vyšším oktanovým číslem. Energie, která se na mě vyhrnula z reproduktorů byla neomezená, jako by to celý reprodukční řetězec najednou víc bavilo. A ach ten bas, měl lampovou sílu a průraznost, digitální pevnost a dynamiku, analogovou barevnost, a navíc onu penetrující průzračnost, kterou je možno slyšet jen na opravdu výjimečně dobře nazvučených koncertech.
A jak je to s výše zmíněnou homogenizací tmavě modré verze? Zmizela. Kompletně. Šířka i hloubka prostoru byla opět 3D iluze, tentokrát ale s precizním mikroprostorovým rozlišením. Flétnista a hobojista se rozesadili, Maestoso navíc přidalo i vertikální nuance, které byli jemnější než u mě reference.
Clarity & delicacy
Antoine Tamestit mistrně ovládá Stradivariho violu (model Mahler 1672) v Belliniho bel canto opeře Norma. Sám Tamestit o vzácném nástroji říká Jeho hlas je blízký lidskému, připomíná mi kouzelný mezzosoprán. Má sladce medovou barvu, prostě úchvatnou. Jsou to přesně takové nahrávky, kdy zjistíte, že prohnat je přes AAI Maestoso je to nejlepší, co můžete udělat. Takzvané highendové kabely se často usilovně snaží posluchače něčím oslnit, ať už je to detail, vzduch, basová hloubka nebo tvrdost, případně cokoli jiného. A jsou to přesně tyto ´oslňovače´, které posluchače zaujmou tak, že sáhne hluboko do peněženky, ale které se v průběhu dlouhodobého soužití mohou jevit jinak, v lepším případě jako signatura, v horším se stanou na obtíž. Pak, když proženete svoji oblíbenou muziku přes Maestoso, najednou tyto nedostatky konkurence začnete vnímat zřetelněji. Kabel od Authentic Audio Image dělá v podstatě to, co říká jeho název: přesvědčivě komunikuje hudbu jako takovou, v nezředěné formě, takže máte před sebou instrumenty and interprety jako na dlani, bez zmíněných highendových artefaktů. Všechno je přirozené a na dotek reálné, Maestoso nevytváří žádné hyperreálné iluze. Ano, je velmi detailní, artikulovaný a precizní, přesto zvuk zůstává sladce hladký a živě komunikativní. Témbr Tamestitovy violy tak byl přes Maestoso sytý a vřelý, z mistrovského nástroje přímo prýštily rezonance dřeva a strun, forma byla dokonalá a já se tak mohl soustředit na obsah, na krásu věrně podané hudby, která se stala důležitější než jakékoli prvoplánové exhibice. Někde okolo minuty 3´50 jsou krásně slyšet zvuky, pocházející z mechaniky pedálů piana. Vím o nich, protože Ansuz Mainz C2 je dokáže krásně vypíchnout a oddělit od toho, co se děje o kousek výše u strun. Tyhle zvuky byly o vlas méně nasvícené přes Maestoso, navzdory tomu jsem přes AAI dostal ještě přesnější prostorovou představu o rozměrových relacích piana, perkusivní relaci kladívek dopadajících na jednotlivé struny, i poloze samotného křídla vůči mikrofonu. Tytéž nuance bylo možno pochytat u violy, která se navíc pochopitelně v prostoru pohybovala.
Tonal accuracy
Dalším dobrým příkladem je pekelně poťouchlá Lovegood ze soundtracku Harry Potter and The Deathly Hallows Pt.1 (Sony Music). Orchestrace Alexandra Desplata využívá sníženou tóninu a velký buben, což klade značné nároky na dovednosti reprodukčního řetězce na spodku, nemají-li všechny ty na sebe poskládané a nízko posazené instrumentální party splynout v jednu velkou neurčitou mlhovinu. Čas od času se k tomuto tracku rád vracím a jen málokdy ho slyším ke své plné spokojenosti. Zatím asi nejlépe jsem jej slyšel přes aktivní Legacy Aeris, kde má basový kompartment svou vlastní komplikovanou soustavu měničů a outboard DSP procesor. A AAI Maestoso mě k tomuto etalonu dostal zatím nejblíže a energie temnotou prosyceného kusu proplula místností s plnou kontrolou. Maestoso má totiž perfektně zvládnuté celé basové spektrum – tím myslím, že u něj neslyším něco jako atraktivní zvýraznění jedné oktávy proti jiné, je tam slyšet zvuková plnost už od toho subherzového až někam k 200 Hz, kde zvuk přechází do středového pásma.
Ta plnost je slyšet nejen na muzice jako takové, ale třeba i na šumu ve floydovské Wish You Were Here. Ta je v DSD authoringu od Analogue Productions jednak trochu ucinkaná, jednak proložená výrazným šumem master pásu, což spolu souvisí. Šum vystupuje ve fade-inech a fade-outech, jakož i v tichých hudebních pasážích a působí – no jako šum pásku. Když jsem ale porovnal to, co jsem slyšel přes kterýkoli jiný síťový kabel, včetně mé vlastní reference, musím uznat, že přes Maestoso zněl ten šum reálněji. Znělo to méně jako neurčité syčení, a více jako skutečný pásek projíždějící hlavou rekordéru. A jen tak mimochodem, i v laterálním prostoru byl Maestoso lepší než kterákoli jiná síťová šňůra, co jsem slyšel.
Spatial resolution
Až při sepisování poslechových poznámek pro tuto recenzi mi došlo: vždyť já vlastně nemám ani nejmenší tušení o tom, jak je to celé postavené, co je za tím senzačním zvukem. Co když je tam jen měděný drát z hobby marketu, co když ty karbonově tvářící se konektory jsou jen bižuterie z čínského e-shopu? A změnilo by se něco na mém názoru, kdybych to zjistil?
Už jsem to vysvětloval při jiných příležitostech, ale pokud vám doslova strčí do ruky komponent, o kterém zhola nic nevíte a který vás navíc přesvědčí o tom, že patří ke špičce, je to ta nejlepší věc, co se může stát. Názor si totiž vytváříte bez předsudků a pak si za nim stojíte. A kdyby uvnitř byly opravdu dráty z hobby marketu? Asi bych se pak začal pídit po tom, jak si Maestoso postavit doma sám za pár šupů. Jenže tohle mě trápit nemusí, protože uvnitř nic takového není. Takže jsem se na detaily zeptal autorů, tří šikovných kluků z Povážské Bystrice, všech hudebně aktivních (piano, akordeon, dechové nástroje):
Jak dlouho vám zabral celkový vývoj kabelu jako je Maestoso?
K úspešnému napredovaniu čo sa kvality produktov týka nás počas rokov vývoja priviedlo presvedčenie, že k vývoju a výrobe akéhokoľvek zariadenia alebo produktu, ktorý sa má podieľať na zázname a reprodukcii čo najvernejšieho zvukového „obrazu“, bude vhodné pristupovať podobne ako k vývoju a výrobe majstrovského hudobného nástroja. Na základe toho sme predpokladali, že ťažisko úspechu nemusí spočívať ani tak v konštrukcii a v technickom riešení, ako vo výbere, v spracovaní, prípadne v modifikácii vlastností materiálov. To si samozrejme vyžadovalo venovať more času skúmaniu vlastností rôznych materiálov systémom pokus-omyl. Vývojom napájacieho kábla „Maestoso“ sme strávili viac ako dva roky, čo nakoniec vyústilo do vývoja unikátnej technológie, ktorú sme nazvali „IST“ (Interference Suppression Technology). Jedná sa o technológiu na úpravu vlastností materiálov, čo úzko súvisí s elektromagnetizmom a rezonanciou. Výsledkom je, že to má mimoriadne pozitívny vplyv na fungovanie našich produktov. O tom, že to nie sú len marketingové frázy sa môže každý presvedčiť na vlastné uši.
Měď nebo stříbro a proč?
Ako vodiče používame vysoko kvalitnú postriebrenú meď a taktiež čisté striebro, nie lanká. Lanká sú na základe našich skúseností problematické práve ohľadom elektromagnetických interakcí medzi jednotlivými vláknami vodičov. Čo sa týka dielektrík a tienenia, tieto materiály by sme neradi zverejňovali, sú predmetom nášho výrobného tajomstva. Pre napájací kábel Maestoso sme sa rozhodli použiť postriebrenú meď, je to ale otázka skôr našich osobných preferencií v tomto konkrétnom prípade napájacieho kábla. V signálových kábloch Maestoso napr. používame vodiče z čistého striebra. Všetky materiály ktoré využívame pri výrobe upravujeme našou technológiou IST.
Konektory nakupujete u Furutech?
Konektor pre nás predstavuje taktiež určitý typ „aktívneho zariadenia“ a paradoxom je, že nielen konektory Furutech, ale aj mnohé iné známe značky sa v kombinácii s našimi ostatnými materiálmi neosvedčili. Nakoniec sme sa rozhodli dať si vyrábať konektory, ktoré si upravujeme a taktiež prechádzajú procesom úpravy našou technológiou IST. Sú čo sa vplyvu na zvuk týka unikátne, len ťažko by hľadali v tomto smere konkurenciu. Pravdou ale je, že Furutech je „Značka“. My sa riadime žiaľ, alebo našťastie inými pravidlami, vychádza to dokonca aj lacnejšie.
Co je na Maestoso unikátní, co dělá AAI jinak než ostatní?
Ako všetky naše produkty, aj napájací kábel Maestoso je unikátny najmä tým, že zvyšuje úroveň kvality reprodukcie vo všetkých parametroch vyvážene, nie je to spôsobom „niečo za niečo“ ako pri mnohých iných produktoch. Naše napájacie káble, okrem toho že plnia vzorne funkciu „prenosu“ energie, pôsobia zároveň ako pasívne filtre. Ak pripojíte náš napájací kábel jednou stranou do nevyužitej zásuvky na rovnakom okruhu do siete, prejaví sa to neprehliadnuteľným zlepšením zvuku v celom audiosystéme.
Odkrývať potenciál týchto nových, nepoznaných možností nám umožňujú najmä poznatky z výskumu vlastností materiálov, ktoré nie je možné získať priamo pomocou meracích zariadení. Z nášho pohľadu to nie je len o kapacite, odpore, indukcii a vodivosti. Pre nás predstavuje vývoj systém práce, kde je bezpodmienečne nutné „pozorovať“ a vyhodnocovať zmeny vo všetkých fázach takmer výlučne kvalifikovaným posluchom, z čoho zároveň vyplýva, že vývoj produktov, ktoré majú slúžiť vernému záznamu a reprodukcii hudobného umenia by mal prebiehať v úzkej spolupráci s renomovanými umelcami, najmä hráčmi na akustické hudobné nástroje, tak ako je to bežnou praxou pri vývoji špičkových hudobných nástrojov. V tomto smere platí, že moderné výdobytky techniky, ako aj meracie zariadenia sú síce dobrým sluhom, ale zlým pánom. Myslíme že hifisti si časom zvyknú na to, že aj neznáma značka môže prekvapiť.
Takže nyní už víte všechno a zbývá jen odpovědět na otázku, jak si vede Authentic Audio Image Maestoso vůči konkurenci. Odpověď je vcelku jednoduchá – bez ohledu na počet nul na cenovce je to zatím to nejlepší, co jsem kdy měl možnost slyšet (nejen) v mém vlastním systému. Takže asi tak.
Recommended resellers
Authentic Audio Image, Povážská Bystrica, +421 905 694 943
Manufacturer's website: http://www.aai.sk
Associated components
- Zdrojový komponent: Accuphase DP-720, McIntosh MCTD600 SACD/CD, Gryphon Ethos
- Zesilovače: TAD-M2500, McIntosh C2700 přezesilovač, McIntosh MC1.25kW quad monobloky, Mola Mola Kula
- Interkonekty a reprokabely: Ansuz Signalz C2, Krautwire MAX Pro, Krautwire Numeric Digital, AAI Mestoso XLR, InAkustik Referenz 2404 a Reference LS-2404 AIR , Classe Delta, Gryphon Vantage
- Reprosoustavy: TAD Evolution One E1, Bowers & Wilkins 801 D4, Vivid Audio Giya G1 Spirit
- Filtrace a síť: Shunyata Research Denali, Stromtank S-1000, GMG Harmonic Hammer Exclusive, In-Akustik Referenz AC-3500, Ansuz Mainz C2, Ansuz Mainz DTC, Shunyata Research Sigma XC v2, Roth Audio Aryia, Synergistic Research Atmosphere Level 2, Synergstic Research Euphoria Level 3
AAI Maestoso
Poprvé jsme se s Maestoso potkali v dubnu a strávili spolu cirka tři týdny. To měl tehdy kabel ještě černý oplet, jímž prosvítala modrá stínící vrstva a celé to dávalo půlnočně modrý výsledek. Atraktivní vizuál doplnily neméně ...
Recommended resellers
Authentic Audio Image, Povážská Bystrica, +421 905 694 943
ANALYSIS PLUS Power Oval 2
Zvuk byl doslova třpytivý. Nejvíc ze všeho mi svou barevností připomínal mýdlovou bublinu za plného slunečního světla, na jedné straně plnou spektrálních odlesků, a na druhé nezastírající svou průhledností pohled posluchače. V rámci ...
Recommended resellers
Audiostudio s.r.o., Olomouc, tel. +420 608 752 475
ANSUZ MAINZ C2
Dlouhých 10 let uplynulo od doby, kdy jsem v recenzi síťového kabelu Nordost Odin prohlásil Není druhý takový síťový kabel, jako on. V kontextu high end audia roku 2009 bych na tomto prohlášení nic nezměnil. V kontextu roku ...
Recommended resellers
RP Audio, Ostrava, +420 737 366 831
AUDIOQUEST Hurricane
AudioQuest Hurricane jsem poslouchal pár měsíců zpět spolu s dalšími audioquestími novinkami – přečíst si o tom můžete v příslušné rubrice našeho magazínu. Teď mi šlo o to si vynikající poslechové dojmy upřesnit v důvěrně známé ...
BLOCK AUDIO Snakeblock
Všechny síťové kabely se do jisté míry chovají jako filtry – asi nejlepší, co se může stát je, že kabel odfiltruje sám sebe – Snakeblock de facto zcela ustoupil a neupozorňoval na sebe, což zintenzivnilo míru komunikace mezi ...
Recommended resellers
Audiostudio s.r.o., Olomouc, tel. +420 608 752 475
CARDAS Golden Reference
Některé kabely jsou více citlivé na zahoření než jiné. Cardas to přímo vyžaduje - rozdíly před a po jsou velké. Zvuk se stává rafinovanějším, uvolněnějším, lépe uspořádaným, a na basech i na výškách konkrétnějším a lépe definovaným s ...
Recommended resellers
Absolute Audio, Praha, tel. +420 777 739 377
FURUTECH Powerflux
Kdo nevyzkoušel neuvěří - nicméně po tom, co jsme strávili několik měsíců ve společnosti drátů spojujících elektrickou zásuvku s našimi komponenty, můžeme potvrdit jejich často zásadní vliv na kvalitu reprodukce. Zvykli jsme si na ...
Recommended resellers
Audiostudio s.r.o., Olomouc, tel. +420 608 752 475