Nejlepší 12AX7 triody za málo peněz
Začnete-li se zabývat lampami obecně, hned narazíte na problém: co osadit a kde to sehnat. Většina doporučených a ceněných elektronek jsou výrobky z poloviny minulého století, tzv. NOS (new old stock) a ebay a podobné servery se jimi jen hemží. Potíž je v tom, že jde často o podvrhy a tyto elektronky pocházejí ze současných výrob v Rusku a Číně. Znalec se zorientuje, neboť ví, že ta či ona lampa s “military specifications” nebo zlatými piny nikdy v originále nevyráběla, ale laik naletí. Nebylo by tedy řešením se na NOS rovnou vykašlat a rovnou hledat mezi současnou produkcí vyhovující výrobky?
12AX7 je dvojitá trioda s vysokým ziskem, jedna z nejpoužívanější elektronek v předzesilovačích, ať už v těch pro hi-fi, mikrofonových ve studiích nebo v kytarových kombech. Je – nebo lépe řečeno byla – tak dostupná od široké plejády výrobců, pod ceněnými značkami Telefunken, Tesla, Siemens, Mullard, GE, Tung-sol nebo RCA, a mnoha dalšími. Ještě nějakých patnáct dvacet let zpátky, při expanzi digitálu, byly tyto původní zásoby elektronek rozprodávány za směšné ceny. Postupně se ale tenčily a dnes jsou některé původní NOS elektronky ostře hledaným a vysoce ceněným materiálem, prodávaným za desetitisíce za kus. Evropské verze 12AX7 najdete pod zonačením ECC83, ECC803, 7025 nebo i jiným, základní konstrukční princip však zůstává shodný.
Životnost lamp závisí na mnoha faktorech a elektronka se tak může dožít stovek nebo i tisíců hodin v bezporuchovém stavu. Zákonitě ale životnost každé lampy jednou skončí a majitel zařízení – pokud si nevybudoval dostatečnou zásobu hned na začátku - je tak postaven před přetěžký úkol sehnat vhodný ekvivalent. Výměna elektronky za jinou znamená i změnu zvuku, často značnou, takže nejde o triviální záležitost. Proto nejsme-li výherci v loterii, abychom mohli nakoupit do zásoby ještě existující NOS, je jedním z rozumných řešení si dát práci a najít mezi nově vyráběnými lampami takové, které jsou zvukově zajímavé. Jejich ceny se pohybují ve stokorunách a můžete jich mít, kolik jen chcete. A tak jsme se na ně zaměřili. Výčet pochopitelně není vyčerpávající, je škoda, že zástupci Sovtek a Electro-Harmonix dorazili až po ukončení tři měsíce trvajícího testu a nebylo je tak možné zhodnotit za totožných podmínek.
Metodika
Nechat lampy dostat se na optimální pracovní body je určitá výzva, protože těžko říci, co tyto optimální pracovní body – vzhledem k unikátní povaze každé lampy – jsou. V průběhu testu se to proto udělalo jednoduše a každá z lamp dostala 2 hodiny na to, aby se do optimální kondice dostala. To vyžaduje spoustu času a tak test probíhal v průběhu několika měsíců. Rovněž jsme neaspirovali na to, abychom vyzkoušeli, jak se která lampa bude chovat v různých zařízeních – variabilita je tak široká, že to ani není možné. Navíc každý výrobce už při návrhu s určitým typem elektronek počítá a zesilovač jim přizpůsobuje, nebo to prostě nechá na uživateli. Omezili jsme se proto jen na zkoumání zvukového otisku, které ta či ona lampa zanechá na zvuku, prohnaném transparentním procesorem SPL Stereo Vitalizer Mk2-T, kde se jedna 12AX7 nachází v cestě stereo signálu, druhá v samostatném obvodu stereobáze. Ten byl připojen ke dvěma ze tří našich referenčních sestav. Výsledné poslechové dojmy jsme pak dali dohromady a pokusili se z nich vydestilovat to podstatné.
Co se týká šumu samostatných lamp, ten byl poslouchán bez signálu s 0 dB atenuací, tedy s plným výstupem zdroje signálu do reprosoustav. Toto je extrémní případ, v běžných podmínkách bude signál vždy zeslaben a tím bude šum elektronek (nebo by alespoň měl být) potlačen pod slyšitelnou mez.
Elektronky v testu
Na tomto místě si zaslouží velký respekt společnost Music Data, která vyšla vstříc zapůjčením lamp TAD i cennými konzultacemi s výrobcem. Ostatní elektronky byly objednány z různých internetových zdrojů. Shromáždili jsme tyto:
RT010: 7025 HIGH GRADE TAD PREMIUM SELECTED
RT011: 7025 S MULLARD-STYLE TAD PREMIUM SELECTED
RT011-HG: 7025 S MULLARD-STYLE TAD PREMIUM SELECTED HIGH GRADE
RT090: 5751 TAD HIGH GRADE, PAIRED
RT001: TAD ECC83-C PREMIUM SELECTED
RT033: TAD ECC803S PREMIUM SELECTED
TUNG-SOL 12AX7/ECC83 GOLD PIN
JJ ECC83S
JJ ECC83S GOLD PIN
JJ ECC83S MG
JJ ECC803S GOLD PIN
Co jsme slyšeli?
Jako obvykle v našich hromadných testech – kvůli vyloučení dalších proměnných – cestovala spolu s elektronkami i povinná muzika, tentokrát Houslové koncerty Brittena a Korngolda v podání Vilde Frang (Frankfurt Radio Symphony, James Gaffigan, Warner Classic), které Audiodrom za nádherný zvuk chválil už při různých příležitostech mnohokrát, The Very Thought of You Nat King Colea (Analogue Productions DSD) kvůli krásně nahranému hlasu, a pro basovou část velmi povedený sampler Natural Bass Vol.1 (Stereoplay). Zbytek byl v režii každého posluchače, včetně srovnání hlasitostí mezi jednotlivými poslechovými koly. A teď už přepis se shromážděných poslechových poznámek.
RT010: 7025 HIGH GRADE TAD PREMIUM SELECTED
- RT010/7025 GH PS mají velmi nízkou úroveň šumu, jednu z nejlepších v testu.
- Zvuk je jako kdyby lehce pozlacený, nikoli však zabarveně teplý. Tato kombinace nechala vyniknout housle, které byly hedvábně spojité, ale přesto detailně prokreslené, a tak byla v pizzicatu krásně slyšet napjatá kovová struna.
- Zvuk orchestru byl lehce zhomogenizovaný, dynamika ve finále trochu opatrnější, chyběla tam větší explozívnost a otevřenost.
- Kontrabasu trochu chybí tranzient korpusu. Uslyšíte strunu a měkké zhoupnutí pod ní, sám fundamentální tón má menší atak, a i když je objemově zvuk v pořádku, působí tak pomaleji.
Resumé: RT010/7025 GH PS se dá poslouchat velmi dlouho. Má slušný prostor, je tichá, analogová s dostatkem detailu. Zlatý závoj působí svůdně, s pokračujícím poslechem jej však slyšíte na všem. To nutně nemusí být na škodu, s alterací zvuku se u elektronek jaksi plánovitě počítá. Bas je spíše měkčí a slušela by mu větší průraznost, což by posílilo i vnímání dynamiky.
RT011: 7025 S MULLARD-STYLE TAD PREMIUM SELECTED
- Trošku vyšší úroveň šumu, než RT010.
- Zvuk je expresívní a neutrální, ale také tonálně méně nasycený, než by měl a mohl být.
- Prostorová scéna je otevřená a do hloubky transparentní.
- Proti RT010 je slyšitelně pevnější bas. Bicí set působí docela živě, i dynamika je na velmi slušné úrovni.
Resumé: RT011/7025 S Mullard-Style se chová neutrálně, jako by to ani elektronka nebyla. To může být zajímavé pro kombinace s „příchuťovými“ typy lamp, popřípadě tam, kde je minimum vlastního charakteru vyžadováno. Jinde naopak budete postrádat ono analogové kouzlo.
RT011-HG: 7025 S MULLARD-STYLE TAD PREMIUM SELECTED HIGH GRADE
- RT011-HG eliminuje šumové pozadí, které se tak stává velice tichým.
- Je čistší a znělejší, má lepší instrumentální barvy, všechno zní nepochybně analogově a fluidně hladce, přitom velice detailně a vpravdě highendově.
- Separace nástrojů je ukázková.
- Na basu je plnější a rozlišenější. Slyšet je plný a sytý zvuk, který je harmonicky bohatý a doslova zpívající, chybí mu ale projektilová průraznost.
- Hlas zní nasyceným témbrem, působí sametově a průrazně, na sykavkách má menší rozlišení, takže „s“ působí trošku jako „sf“. Horní rejstříky houslí z toho však profitují, působí velmi sladce a svůdně, stejně tak saxofon, který má obdivuhodnou plnost tónu.
- Prostor vytváří 3D efekt s vynikající hloubkou, má vtahující charakter, působí fyzicky a dokáže vás obklopit. Zpěvák visí v prostoru přímo před vámi, je to fascinující.
Resumé: High Grade varianta RT011 je proti své nevytřízené kolegyni o dost jinde prakticky ve všem. Zní pevně, trojdimenzionálně a barevně sytě. Celé pásmo, s výjimkou sykavek, je přes svou harmonickou bohatost skvěle prokreslené a artikulované. Je tak škoda, že si elektronka trochu šlape na jazyk v oblasti 9-10 kHz, což je ale slyšet jen u vokálních partů, máte-li přímé srovnání.
RT090: 5751 TAD HIGH GRADE, PAIRED
- Má vyšší zisk, oproti předchozím o cca 2 dB. Je velmi tichá.
- Frekvenční charakteristika působí zvlněně, s důrazem na vršek a mělkým propadem na středech. V důsledku tak zvuk působí transparentně a čistě.
- Artikulace basech není tak dobrá, kontrabas i hlas působí jednak méně sytě, jednak trošku rozmazaně. Spodek má dostatek objemu, možná až moc, což ve spojení s předchozím působí pomalu.
- Vršek pásma je exponovanější, ale působí mechanicky, housle nemají ambienci a občas zní drátěně. Na vokálech jsou „s“ a „f“ relativně čisté, zní ale déle, než je potřeba, a tak se prezentují spíše jako „ss“ a „ff“.
Resumé: Díky ekvalizaci frekvenční křivky je na první poslech RT090 dynamická a má rytmický drajv, na druhou stranu ji chybí lepší artikulace a více harmonického prokreslení. Bude velmi záležet na konkrétní aplikaci.
RT001: TAD ECC83-C PREMIUM SELECTED
- Další tichá lampa, tohle mají v TAD opravdu dobře zvládnuté, jedna z nejtišších v testu.
- Elektronka má velmi dobrou makrodynamiku a správně nadávkovaný poměr mezi detailem a harmoniemi. Působí transparentně, dokáže pěkně vypíchnout textury, jako třeba kluz smyčce přes struny.
- Nepůsobí zabarveně, jako by RT001 jen obohatila instrumentální tonální paletu bez nějakého vlastního otisku. Hrábnutí prsty do strun kytary je realisticky barevné, s pocitem, že lampa umí zvuk krásně opečovat.
- Velice dobře má zvládnuté držené tóny, zvuk se netáhne, ale opouští reprosoustavy s lehkostí a pěkně slyšitelným čistým dozníváním. Saxofon zní jako saxofon, rytmika šlape.
- Na vršku pásma je velmi rozlišená a oproti dalšímu favoritu testu, RT011-HG, přesnější a otevřenější.
- Bas má působivou plnost, je spíše hřejivější, orchestrální těleso je přes tuto triodu masívní záležitostí, na hlase je ale méně uhrančivá než RT011-HG.
Resumé: RT001/ECC83-C sice nedá tak nasyceně bohatý zvuk a takové drama, jako RT-011 HG, ale vynahrazuje to lépe dávkovaným detailem, větší porcí neutrality a průzračnějším pohledem na textury, bez toho, aby působila ztenčeně nebo méně expresivně.
RT033: TAD ECC803S PREMIUM SELECTED
- Vůbec nejtišší lampa v testu, prakticky není slyšet.
- Všechno to, co bylo chváleno u RT001, umí i RT033, a všechny nedostatky, které měla RT001, RT033 odstraňuje.
- Bas je konkrétní, má váhu i průraznost, je silný a působí suverénně, navzdory měkčím tranzientům.
- Elektronka je v celém spektru čistá, je znělá a sebejistá. Tonálně postrádá něco z barevnosti RT001 a RT011-HG.
- Na některém materiálu není tak dynamická, nicméně pořád patří její dynamika k favoritům testu.
- Zvuk je na středech tlustší, působí fyzicky, je ale také oproti RT001 o něco hladší. To způsobuje větší pocit plynulosti a analogovosti, na druhou stranu se člověk musí více snažit, aby zaslechl některé mikrodetaily, jako žíně na strunách.
- Proti RT-011 HG je slyšet méně opulentnosti, hudba nepůsobí tolik majestátně a vinylově.
- Hloubka scény nejde moc dozadu, ale elektronka umí předozadní prostor dobře rozlišovat.
Resumé: Velice dobrá elektronka, která, i když sama o sobě nepřekoná soupeře v jednotlivostech, si bere od nich to nejlepší a spojuje to do velmi povedeného celku.
TUNG-SOL 12AX7/ECC83 GOLD PIN
- Slyšitelné šumové pozadí, jedna z nejhlučnějších.
- Pěkný prostorový obraz, zejména do hloubky vytváří velkou perspektivu. Laterálně už rozlišuje méně, zvuk je posunutější spíše ke středu a scéna tak nevyplní levopravý prostor tak, jako u ostatních.
- Akcent je frekvenčně spíše na vršek pásma, takže zvuk nese pěkný detail a fokus, což vysvětluje oblibu této elektronky v hifi komunitě. Zvuk je tak zdánlivě víc detailní. Po delším poslechu ale oproti konkurenci působí lehce skicovitě a prvoplánovitě.
- Basově je tenčí a ani kontrola zbývajícího basu nepatří k tomu nejlepšímu.
- Ani vršek pásma, navzdory své prominenci, nepatří mezi šampióny testu – sykavky občas zatahají za uši a analogové přepisy nahrávek, které obsahují šum pásku, mají tento značně zvýrazněný.
Resumé: Tung-Sol Gold Pin patří do kategorie „běžných“ elektronek za dobrou cenu. Špatná není, leč pro špičkové aplikace nevyhoví. Je možné, že se jiné výrobní série budou chovat odlišně, oba dva kusy, které byly k dispozici, se však zvukově shodovaly.
JJ ECC83S
- Z pohledu šumu takový průměr.
- Parádně vybalancovaná, frekvenčně z ní nic nevyčnívá, chtělo by se říci, že je studiově neutrální. Prostá jakýchkoli zabarvení, působí spíše jako tranzistor než lampa.
- Jednoznačně nejlépe zvládnuté sykavky v testu. „S“ a „f“ jsou znělá, precizně artikulovaná a velice přirozená.
- Rovněž nejtransparentnější trioda v testu. Jemné dozvuky a ambientní informace jsou dobře slyšitelné, doznívání nástrojů v prostoru je nejlepší v testu.
- Vršek pásma naprosto čistý a bezproblémový. Akustická kytara jemná, přirozená a bodově přesná.
- Bas proporčně vyvážený, působí měkčím dojmem, nemá úplně pevný tranzient.
- Dynamika velmi dobrá, lampa neomezuje v mikro ani makro pohledu, hudba má drajv a šťávu. Nekoná se žádné ´přitlumení´, zvuk je otevřený a má říz.
- Šířka zvukové scény bez připomínek, velmi jemně rozlišená. V předozadním směru je zvuk posunutý blíže k posluchači, zpěvák je zhruba na úrovni spojnice reprosoustav, ale jednotlivé slupky hloubky prostoru jsou pak rozlišeny výborně.
- Už v průběhu testu, po cca 150 hodinách jedna z ECC83S začala vydávat pazvuky a musela být vyměněna, ale to jsme nejspíše narazili na nějaký výrobně slabý kus, další tři fungovaly bezproblémově.
Resumé: Velmi transparentní a pevný zvuk, který je vzdálen představě o triodovém zabarvení. V kontextu ostatních účastníků testu je to jediná, kterou bych bez váhání použil v highendových aplikacích. Vylepšení by si zasloužil snad jen volnější bas.
JJ ECC83S GOLD PIN
- Proti JJ ECC83S působí méně vzrušivě, klidněji.
- I zde jsou velmi dobře zvládnuté sykavky, je slyšet malý roll-off na výškách.
- Bas je měkčí, chybí mu důraz, zní protepleně a neagresivně. Kontrabas je rozmazanější, syntetický bas je naopak atraktivně sytý a poslouchá se výborně.
- Akustická kytara je příliš uhlazená, s ne tak dobrými tranzienty, činel je sametově hladký.
- Hlas je čistý, zejména ženský vokál je jemný, komfortní, nedopředný.
- Dynamika je měkká.
Resumé: Gold pinová verze JJ ECC83S působila emocionálně odtažitě a zvuk jako by něco brzdilo a halilo. Celkově nemá se svou standardní kolegyní moc společného.
JJ ECC83S MG
- Šum je na nízké úrovni.
- Bas sice nelze nazvat výbušným, dobrý drajv ale má.
- Činel není medově hladký, ale správně kovový, nicméně jeho dynamika je plošší, zní více technicky než reálně.
- Zvláštním způsobem modifikuje prostor – zvuk se posune víc doprava a doleva a střed se vyprázdní. Hlasy tak jsou blíže něčemu jako dual mono, než aby měly solidní fantomový obraz uprostřed.
- Artikulace na středech je velmi dobrá, tonalita je sytá a probarvená, nicméně bez zlatého oparu.
Resumé: Výsledek je rozpačitý. Některé zvukové parametry má velmi atraktivní, zejména ve středovém pásmu, jiné, zejména prostor, způsobují pozdvihnutí obočí.
JJ ECC803S GOLD PIN
- Tichá, čistá a harmonicky bohatá lampa.
- Bas je pevnější než u ostatních JJ, subjektivně jde hlouběji. Vytváří to pocit svobodnější dynamiky.
- Vyváženost frekvenčního pásma je příkladná.
- Artikulace na hlasech je výborná. Středové pásmo v sobě nese dotek tepla, působí to analogově v nejlepším slova smyslu.
- Výšky jsou velmi čisté, i když malinko prominentnější, takže některé houslové party byly už na hraně tahání za uši, nicméně elektronka to ustojí.
- Má vynikající prostor – zvuk jako by se odpoutal od přístrojů a žil si svým vlastním životem. Separace nástrojů je na vysoké úrovni. Hologram.
Resumé: Nejlepší z testované čtveřice JJ Electronics a celkově i nejlepší lampa v testu. Nemá sice magickou nasycenost TAD RT011-HG, ale je celkově čistší a otevřenější. Vynikající elektronka.
A ještě jedna vychytávka na závěr
Protože jsme reprosoustavy nešetřili a hráli v koncertních hlasitostech, projevila se i mikrofoničnost některých lamp. To se dá řešit různě. Sám SPL Vitalizer, jak se na profesionální masteringový přístroj sluší, to řeší clampem, který je na jedné straně přišroubován k desce plošných spojů, na druhé je skrze pryžovou manžetu navlečen na konec elektronky. Celé to pak elektronku v patici stabilizuje. Problém je, že při přehození lampy za jinou musí člověk půlku přístroje rozebrat, aby se dostal k šroubu, který clamp přidržuje, takže jsme v průběhu testu clamp nepoužívali.
Zkusili jsme tedy silikonové kroužky, běžně dostupné za pár desítek korun z mnoha zdrojů, a lety ověřené. Podobně jako s ostatními měkkými věcmi v audiu nebyl výsledek dobrý. Ať už tam byl jeden v různých pozicích nebo dva či tři, mikrofoničnost sice zmizela, ale současně zvuk ztratil čistotu a na basech se stal rozplizlým. Popravdě jsme to i čekali – pryžové věci mechanickou energii do sebe sice nasají, ale díky své hmotnosti a nízko položeným rezonančním kmitočtům o zlomek sekundy později zase pomalu uvolní. Jinými slovy, co odvedou, to zase vrátí. Pak jsme narazili na Herbie´s Audio Lab.
Robert Herbelin, který za HAL stojí, na to jde trochu jinak. Dorazili kroužky, které se v katalogu firmy nazývají Herbie´s Audio Lab UltraSonic Rx Damping Instruments. V podstatě jde o otevřenou titanovou pružinu, která jemně svírá lampu na třech místech prostřednictvím PTFE disků, na kterých jsou polymerové kroužky, takže elektronka je vlastně „chycená“ jen bodově. A funguje to skvěle.
Kroužky UltraSonic Rx Damping Instruments měly největší vliv na časovou doménu. Jakoby elektronky někdo přetaktoval. Například virbl velkého koncertního bubnu byl se silikonovými kroužky hřmící masa, kterou od zamumlaného burácení vydefinovaly jen vyšší oktávy. S UltraSonic Rx vyšší oktávy zůstaly, ale navíc se razantně zpřesnil spodek – víření paliček v rychlém sledu se rozdělilo na jednotlivé údery, které zaburácely a hned dozněly, muzika tak dostala úplně jiný level transparentnosti, zpřesnila se, a hromobití na spodku přestalo maskovat zbytek orchestru. Na zesilovači tak bylo možné zvýšit hlasitost o další 2-3 dB bez toho, aby se něco slévalo nebo otravovalo. Podobně to bylo slyšet na hlasitě hraném kontrabasu, kde nástroj dostal v prostoru přesnější definici a byl reálnější.
Bylo zajímavé i slyšet, jak lampy citlivě reagovaly na pozici kroužků na těle lampy. V našem případě se nejvíce osvědčila pozice někde na 40% od vršku elektronky, ale také se ukázalo, že ne nutně u všech elektronek. Je to pochopitelné a chce to experimentovat.
Slovo na závěr
Vlastně žádné nebude, protože jsme si vědomi toho, že naše zkušenost je nepřenositelná a každé zařízení, využívající 12AX7 triody, se bude chovat individuálně. Nicméně jakési vodítko test dát může, zejména v tom, že i v nových lampách lze nalézt špičkové kousky a není potřeba zůstat odkázán na legendární zdroje, které se tenčí.
Kontakt pro TAD: Music Data, Velké Meziříčí, tel. +420 566 521 370
Kontakt pro JJ: Elektronky.com, tel. +421 907 025 707