BOWERS & WILKINS DB-1

MJ13.10.2012

Subwoofery

Bowers & Wilkins nejenže postavil subwoofer, který patří ke světové špičce, ale subwoofer, který tuto špičku sám představuje. Z pohodlí svého oblíbeného poslechového křesla a s notebookem na klíně měníte charakter zvuku v reálném čase už od nějakých 20Hz. V tomto dává DB-1 neomezené možnosti.

100% reference

Funkce a forma

98%

Ergonomie

96%

Zvuk

100%

Zpracování

DB-1 je ve své podstatě monolitická kostka o hraně cirka půl metru, vyvedená v bezchybném klavírním laku. Je to taky pořádně těžká kostka – čistá váha subwooferu je padesát kilo a vyvláčet jej do poschodí, když není ani pořádně za co chytit, je pro jednoho člověka olympijský výkon. A není to nadsázka - bowersovský DB-1 byl jedním z nejhůře přenosných kusů hi-fi, které jsem kdy sám někam tahal. Zbytek je jen o superlativech.

DB-1 má dvě Rohacellové membrány. Obě jsou aktivní a obě mají průměr úctyhodných 300mm, což je o dalších 50mm více, než mají membrány modelu Bowers & Wilkins 800 Diamond. Rohacell je v podstatě pěnový polymer, chemicky polymetakrylimid, který je extrémně lehký a extrémně tuhý, a který je uzavřen mezi dvě tenké vrstvy karbonových vláken. Výsledný konus netrpí ani při svém velkém průměru a velkých pracovních výchylkách deformacemi nebo ohybem membrány, a navíc velmi dobře tlumí vlastní rezonance, které se tím pádem nepřenášejí přes závěs do ozvučnice. B&W uvádí, že takto se zlepší dynamické schopnosti rohacellového basového měniče ve srovnání s papírovou membránou o nějakých 10dB. V high-end audiu, kde je i jeden decibel astronomická hodnota, nabývá toto tvrzení obzvlášť pikantního významu.

Srdcem DB-1 subwooferu je DSP deska od Analog Devices, která řídí všechny kalibrační procesy, a pochopitelně zesilovač třídy D s brutálním výkonem 1000W. Díky velké účinnosti zesilovače tak může být subwoofer i přes zdánlivě velké rozměry pořád ještě velmi malý – konvenčně řešené basové moduly s podobnými parametry ještě před pár lety vypadaly jako šatní skříně.

Nízké frekvence

Váha

Výbušnost

Artikulace

Klíčové slovo v předchozím odstavci je DSP, neboli zpracování signálu v digitální doméně. DB-1 pochopitelně nabízí jak nesymetrické RCA, tak symetrické XLR vstupy – to umí většina subwooferů – na rozdíl od nich zde však nenajdeme typické reproduktorové svorky, takže pokud plánujete pověsit subwoofer na reprokabel mezi zesilovač a hlavní reprosoustavu, máte smůlu. Je to však záměr, protože takovéto připojení subwooferu pro špičkovou reprodukci nepřináší nic dobrého a bývá zvukově značně kompromisní. Další zvláštností je, že XLR vstup je jen jeden, tedy mono. Nezbývá tedy než použít rozdvojky a signál ze zesilovače, předzesilovač nebo AV procesoru na vstupu do subwooferu spojit. I když to z puristického hlediska může vypadat divně, tak je to jedno, protože pokud to neuděláte vy, udělá to DB-1 sám – je to přesně to, co se děje se stereo signálem přivedeným na dvojici RCA cinchů. Navíc, pokud provozujete pouze jeden subwoofer, tak jinou volbu stejně nemáte. Pokud provozujete dva, přivedete si na každý separátním kabelem signál příslušného kanálu zvlášť, takže jeden XLR vstup stačí.

Čistota rozlišení

Detail

Transparentnost

Jsou dvě možnosti, jak DB-1 nastavit a ovládat. Buď přímo čtyřmi malými tlačítky na základně subwooferu, nebo pomocí počítače, se kterým se DB-1 propojí přiloženým USB kabelem. Obě možnosti jsou rovnocenné, z hlediska obsluhy je však pochopitelně spolupráce s notebookem nebo PC nepopsatelně komfortnější a rychlejší.

Je to přesně ten moment, kdy si DB-1 zamilujete: mrkne na vás mrňavý monochromatický displej na podstavě subwooferu, připomínající mobilní telefon, který je nejen perfektně funkčním prvkem, ale navíc vypadá zatraceně highendově. Ve standardní konfiguraci je displej otočen na posluchače a oba měniče tak vyzařují do stran. Pokud jste nuceni DB-1 umístit jinak a nechcete o výhled na displej přijít, stačí opatrně přetočit subwoofer vzhůru nohama, povolit šrouby, základnu pootočit, šrouby utáhnout a sub přetočit zpět. Velmi efektně to mají v Bowers & Wilkins vymyšleno.

První, co je potřeba provést, je spustit ekvalizaci subwooferu, která má u DB-1 přednost před ostatními činnostmi. Drtivá většina DSP procesorů nejprve nastavuje základní parametry a ekvalizace je jen jemným doladěním. Bowers & Wilkins to dělá přesně obráceně, leč velmi spolehlivě. Navíc najdete v balení se subwooferem i měřící mikrofon, zvukovou kartu s logem B&W a dokonale a podrobně zpracovaný návod, který vás provede ekvalizací krok za krokem, tudíž nenarazíte na žádné překvapení. Vše je intuitivní, hladce běžící a logické.

Basovou oblast ovlivňujeme pětipásmovým grafickým ekvalizérem - ekvalizér neumí pracovat s Q faktorem, tedy se šířkou ovlivňovaného frekvenčního pásma, nicméně u takto nízkých kmitočtů je implicitní nastavení naprosto dostačující. Podobně jako Velodyne ani B&W nedovolí uživateli korekci propadů ve frekvenční charakteristice o více než +5dB, aby se nesmyslně nepřidávala energie někam, kde zmizí jako v černé díře, a nevyčerpával se tak výkon vestavěného zesilovače

Unikátním způsobem má Bowers & Wilkins řešeno nastavení hlasitosti. Základní hlasitost (citlivost) se nastavuje podle úrovně výstupního napětí zdrojového komponentu (většinou zesilovače nebo procesoru). Předpokládá to, že tuto hodnotu znáte nebo že ji vyčtete z průvodní dokumentace přístroje. Připojujete-li DB-1 k řetězci složenému z dalších reprosoustav Bowers & Wilkins, můžete si z rolovacího menu zvolit jejich typ a subwoofer si sám nastaví správné hodnoty dolní propustě neboli low passu. Nemáte-li B&W, nastavíte je sami pomocí měřícího programu nebo podle ucha (článek Jak správně nastavit subwoofer najdete na našich stránkách). Strmost low passu lze přepínat mezi 12dB a 24dB/oktávu, fázi posunovat po 90°.

Na první pohled to vypadá složitě, ale složité to není, nastavit DB-1 na 99% vám při troše cviku nezabere celkově víc než hodinu a to zbývající jedno procento doladíte poslechem po dobu dalších dnů a týdnů.

Tonální věrnost

Témbr

Dynamika

Časování

Občas jsem v průběhu soužití s DB-1 tu a tam neodolal, vstal z poslechového křesla a DB-1 úplně vypnul, abych se ujistil, že skutečně pracuje. On totiž jaksi nebyl slyšet. V tom je celá pravda o špičkovém subwoofingu – subwoofer nesmíte slyšet, musí se stát naprosto přirozenou součástí reprodukce a musí splynout s hlavními reprosoustavami naprosto neznatelně. Třeba sólový part hoboje v Saint-Saensově Bacchanale zdánlivě podporu subwooferu, při hlavních reproduktorech jdoucích ke 30Hz nepotřebuje. A hoboj sám ji opravdu nepotřebuje – s DB-1 se tonálně nijak nezmění ani nehraje hlouběji. Co se ale stane je, že bez DB-1 ztrácí kouzlo živosti, dojem ze své trojdimenzionální přítomnosti uvnitř místnosti. Bez subwooferu je to jako kdybyste živého člověka v místnosti nahradili jeho holografickou projekcí – pořád tam ten obraz bude, ale bude to pouze obraz. Saint-Saensovo Bacchanale mi přineslo i další překvapení: zcela jasně byla slyšet tlaková vlna vzduchu, rozpohybovaná symfonickým orchestrem, jak dorazila k membráně snímacího mikrofonu, která ji, narozdíl od uší, zaznamenala a zesílila. Takové pikantnosti bez zařízení, jako je Bowers & Wilkins DB-1, nemá člověk šanci zachytit.

Oproti tomu Kraftwerkovské Tour de France Soundtracks jsou ideální potravou pro subwoofer - nízkofrekvenční pulzy tracku Kardiogram, přehrávané s volume otočeým hodně doprava, doslova explodovaly jeden po druhém v poslechové místnosti. Zásluhou B&W DB-1 přesto zůstaly ultračisté, rychlé a nerozmazané bez ohledu na to, ve které poloze se knoflík volume zrovna nacházel. Moc bych to přál každému slyšet.

Prostorovost

Trojrozměrnost

Bowers & Wilkins maximálně těží z toho, že dokázal do malé lesklé černé kostky vtěsnat fantasticky konturovaný, hluboký, suchý a přesný bas. Aspiruje tím na čelní pozice v subwooferech vůbec, takže se přímo nabízí porovnání s Velodyne DD-12+, který se chlubí podobnými parametry i podobnou cenovkou. Srovnání bylo relativně jednoduché, protože jak DB-1, tak i DD-12+ v době recenze spočívali hezky vedle sebe na podlaze mé poslechové místnosti.

Pro mé uši je bas DD12+ více atletický, pružnější, pumpující a tonálně nasycený. Muzika má s DD-12+ šťávu a tah, občas jsem ale měl pocit, že by to až takto být němělo, že by se měl subwoofer držet více vzadu. Na materiálu, jako je drtivá For Whom The Bell Tolls od Metallicy z alba Ride The Lightning, je to jednoznačně ku prospěchu věci a dává to rockovému zvuku značnou přesvědčivost. Když však sklouznu ke klasickému jazzovému nebo orchestrálnímu menu, líbí se mi více DB-1, který je neméně autoritativní, ale slyšitelně nestrannější, s větší sebekontrolou a kázní.

Vtip je v tom, že jak jeden tak druhý styl jsou poměrně jednoduše zaměnitelné – stačí si pohrát s DSP nastavením jednoho či druhého subwooferu a dopracujete se k obdobným výsledkům. Pokud třeba chcete u DB-1 zmíněný track od Metallicy trošku připumpovat, stačí posunout virtuálním šoupátkem ekvalizéru o 1dB nahoru na 56Hz a 2dB nahoru na 80Hz plus zvednout o 1dB zisk subwooferu a ejhle, máme tu úplně jinou muziku, kterou dopředu ženou zběsile šlapající kytary a hromové bicí. Má pozorování ohledně basu obou soupeřů jsou však vztažena k neekvalizovanému resetovanému systému, kde byl pouze korektně nastaven low-pass, fáze a volume bez toho, aby se zasahovalo do signálu DSP procesorem.

Tento text je výtažkem z kompletní recenze Bowers & Wilkins DB-1, kterou najdete zde.

Cena v době recenze:99 000,- Kč

Doporučení prodejci

Eurostar Ostrava, Dobřejovice u Prahy, tel. + 420 323 606 877

Jasyko, Brno, 541 210 108

Web výrobce: http://www.bowers-wilkins.com

Připojené komponenty

CD přehrávače: Accuphase DP-78
Zesilovače: Accuphase A-60, Accuphase C-2410
Interkonekty a reprokabely: Homegrown Audio DNA, Krautwire Fractal, Neyton Frankfurt, Vincent Subwoofer Cable
Reprosoustavy: Audio Physic Virgo V, KEF LS-50
Subwoofer: Velodyne DD12+

Galerie