SVS SB-3000
Umění subwoofingu je skutečnou dovedností, která vyžaduje poradit si se skloubením hned několika významných proměnných: místnosti, posluchače, hlavních reprosoustav a subwooferu, to vše ve vzájemných prostorových a časových relacích. Proto subwoofery recenzuji rád, vyžaduje to trpělivost a čas, odměna je potom sladká. Příležitosti recenzovat SVS SB-3000, který sedí přesně uprostřed firemního katalogu, jsem se proto chytil hned. A jsem rád, že jsem to udělal.
Z hloubek pekelných
Užitečné tipy jak pracovat se subwoofery najdete v našich recenzích, pozornosti by neměly ujít zejména tipy, obsažené v:
Jak správně nastavit subwoofer
Principy úspěšné integrace subwooferu v hlavní sestavě v nich jsou popsány dostatečně, chtěl bych se zde proto věnovat několika ´drobnostem´, které většinou zůstávají při instalacích podceněny, snad proto, že někdy jdou proti přirozené intuici.
Nastavení správné hlasitosti
Nejlepší rada, kterou můžete při nastavování hlasitosti subwooferu dostat, je obvyklé „subwoofer na sebe nesmí přitahovat pozornost“. A je to přesně tak. Subwoofer by měl na hlavní reprosoustavy přirozeně navazovat a protáhnout jejich rozsah do nižších oktáv, to je jasné. Problém je v technice, kterou pak použijete při nastavení jeho hlasitosti. Nabízí se dvě – buď podle ucha nebo podle měřícího mikrofonu.
Zdravý rozum jasně říká, že měření je cesta jistější a zajistí, že křivka na obrazovce bude pěkně rovná, nebo alespoň co nejrovnější. Popravdě řečeno to může být dobrý startovní bod, zejména pro ty, kdo se cítí v práci s vlastníma ušima nejistí. Potíž je v tom, že naše uši pracují s nízkými kmitočty jinak, než mikrofon, a to, co potěší oči, může být značně nudné pro uši. Vnímavost jednotlivých částí frekvenčního spektra se různí – jak, to popsali už poměrně dávno pánové Fletcher a Munson, a přestože jejich závěry byli později několikrát upřesněny, princip zůstal neměnný. Jinými slovy, bas si žádá poměrně významné ´přepísknutí´, aby se dostal do pohodové poslechové roviny se zbytkem zvukového spektra. Hezké na tom je, že pořád platí ono „subwoofer na sebe nesmí přitahovat pozornost“, nicméně nastavení hlasitosti bude významně jiné, než bychom dosáhli kalibrací pomoccí mikrofonu.
K této technice budete potřebovat jen svoje uši a reprezentativní nahrávku, popřípadě testovací tracky s jednotlivými basovými frekvencemi, ideálně začínajícími už někde od 200 Hz, abyste se měli čeho chytit. U výběru reprezentativních nahrávek číhá další úskalí – velká většina nadšenců sáhne po něčem, kde onen hluboký a definovaný bas je něco mezi 80-120 Hz. To se týká zejména basově hutné muziky jako techno nebo tvrdý rock. Taková muzika je pro nastavení subwooferu bezcenná, protože je obvykle mimo dosah správně nastavené dělící frekvence (low-pass filtru). Takže bez ohledu na to, co pak hodláte ve své sestavě poslouchat, je potřeba zatnout zuby a pro prvotní nastavení použít kontrabas, koncertní křídlo nebo harfu. Velmi užitečné a přesnější jsou pak testovací tracky filtrovaného růžového šumu, zejména kvůli kontrole dominantní frekvence a barvy tónu.
Příliš vysoká dělící frekvence
Pokud plánujete použít jen jeden subwoofer, je potřeba, aby hlavní reprosoustavy měli plnohodnotný dosah minimálně do nějakých 70-60 Hz. Minimonitorky zde nestačí. Proč? Protože s rostoucí frekvencí přestává být bas vnímán jako všesměrový a začíná být snadno lokalizovatelný. Na první pohled v tom není žádný problém, protože většina kvalitních stojanových reprosoustav by měla zvádat alespoň 50Hz oblast a většina subwooferů začíná dole někde okolo 25 Hz, takže co. Problém je v tomto případě v subwooferu, který – zejména u levnějších kompromisních konstrukcí – může vydávat i zvuky nad nastaveným dělícím kmitočtem. Vibrující stěny, mřížky, závěsy měničů nebo hluky basreflexového portu mají harmonické vysoko nad nastaveným dělícím kmitočtem a výsledek je pak stejný – jeden subwoofer bude lokalizovatelný a budete potřebovat dva, abyste to vyvážili do sterea.
Co si z toho odnést? Pokud vás hlavní reprosoustavy (jako elektrostaty nebo opravdu malé monitory) nutí nastavit low-pass příliš vysoko, asi se pro opravdu highendové aplikace nevyhnete dvěma subwooferům. I proto třeba Martin Logan integruje subbasové jednotky přímo do podstavců obou reproduktorů.
Fáze rozhoduje
Řekněme, že se vám podařilo najít dokonalé nastavení low-pass filtru a hlasitosti. Pak zůstává nastavit správně fázi (což ve finále může vést i k přehodnocení předchozího nastavení hlasitosti). Hlavní reprosoustavy a subwoofer musí být z pohledu posluchače naprosto nekompromisně ve stejné polaritě, ale rovněž sladěné fázově, tedy časově.
Nejjednodušší případ – subwoofer ve stejné rovině s basovými měniči hlavních soustav – je většinou nerealizovatelný, protože tím dostanete subwoofer do stejně nevýhodné pozice z pohledu módů místnosti, jako hlavní reprosoustavy. Ve všech ostatních případech budete potřebovat možnost nastavit fázi. Pokud to subwoofer neumožňuje, nekupujte ho. Většina má prostý přepínač 0°/180°, jiné umějí 0°/60°/120°/180°, a ty nejlepší, jako SVS SB-3000 dokáží plynulé nastevní fáze po 1° v celém rozsahu.
Proč všechno to předchozí povídání? Protože právě SVS SB-3000 mi předvedlo tu nejlepší nastavovací rutinu, se kterou jsem se zatím měl možnost setkat.
SVS SB-3000
Vycházel jsem z mých předchozích zkušeností se špičkovými subwoofery od Velodyne, Bowers & Wilkins a REL a očekával přibližně stejnou proceduru. Jistě, základy jsou všude stejné, ale práce s SVS byla jednoznačně nejpříjemnější a současně nejpřínosnější.
K SVS budete potřebovat zařízení, vybavené buď Androidem nebo iOS, do kterého si z Google Play/Apple Store zdarma stáhnete appku SVS. Ta se bleskurychle spáruje přes Bluetooth se subwooferem, bez ohledu na to, jak daleko a kde se v místnosti nachází. Všechna nastavení pak probíhají online přímo z pohodlí poslechového křesla, žádné běhání tam a zpět. Použil jsem Samsung tablet mých dětí a stáhnutí appky a připojení k subwooferu trvalo pouhopouhých 40 sekund. když si vzpomenu na kalibrační rutinu Velodyne nebo složitější připojování počítače k B&W, tohle bylo až neuvěřitelně snadné a spolehlivé. Ani jednou za celou tu dobu žití s SVS jsem nenarazil na jediný problém se spojením nebo ukládáním, mají to vymyšlené náramně.
Přes uživatelské rozhraní – mimochodem pěkně a přehledně graficky zpracované – se nastavuje hlasitost, polarita, fáze, dělící kmitočet, 3 parametrické filtry s volitelnou šířkou pásma a dokonce i high-pass filtr, který odfiltruje nejnižší kmitočty, pokud má na nich subwoofer ve vaší místnosti přebytek energie. Všechna nastavení lze ukládat do uživatelských pamětí a opět je vyvolat stiskem jediného tlačitka. To stejné lze provádět i na zadní straně SB-3000 ručně, ale proč to dělat složitě?
Precizním nastavením SB-3000 jsem strávil cirka 3 hodiny, to vše z poslechového místa a s vybranou muzikou. Výsledkem byl hluboký a pevný bas od 20 Hz (-3 dB). Asi nemá valný význam se nějak řídit hodnotami, na kterých jsem skončil při spojení s TAD Evolution One, ale pro ilustraci: volume -15dB, low-pass 58Hz s 18dB strmostí (24dB byl příliš strmý pro hladké provázání s hlavními reprosoustavami), parametrické filtry upravené v bodech 34Hz, 43Hz a 50Hz, high-pass vypnutý a fáze nastavená na 175°. U fáze bylo zajímavé slyšet proměny zvuku při jemném krokování; našel jsem tři hodnoty, při kterých byl zvuk nejlepší - 94, 162 a 175° - a nakonec z nich vybral 175° jako optimální variantu. Při zaokrouhlených 180° měl bas sice lepší hmotu, ale byl o ždibec méně přesný a nedokázal tak rozkvést – to jen dokládá nezbytnost subwoofer a hlavní soustavy opravdu dobře provázat. Běžným subwooferem s přepínačem fáze 0/180 bych zůstal kousek za dokonalostí.
Z hloubek pekelných
Dobrým cvičením je poslouchat muziku pouze se subwooferem, s odpojenými hlavními reproduktory. Dá vám to krásnou představu o tom, co vlastně subwoofer hraje a jakým způsobem přispívá k tomu, co slyšíte. V důsledku se sice zvuk poskládá trochu odlišně, protože existuje nutný překryv s hlavními reprosoustavami, ale alespoň zjistíte, jak jsou nebo nejsou náročné poslouchané nahrávky na plnohodnotný frekvenční rozsah.
Například nahrávka Dean Peera Lord’s Tundra (Stereophile Test CD 3, STPH006-2) má basovou kytaru, která jde dolů až ke 37 Hz, což z ní činí ideálního kandidáta pro subwoofer, a to i v případě, že máte velké reprosoustavy – na jejich vzorné chování v místnosti pod 100 Hz by si asi vsadil málokdo. S SVS SB-3000 dostala basa kulatou plnost a noty, které byly předtím příliš vydefinované, dostaly tu správnou masitost bez toho, aby cokoli ztratily ze své definice. Poslouchal jsem tentýž track asi půl hodiny v repeat módu a pak subwoofer úplně odpojil. Tím odpojil myslím i ze zásuvky a z RCA cinchů, protože class D zesilovače subwooferů mají tendenci zaneřádit vysokofrekvenčními oscilacemi signálové cesty komponentů. SVS tímto neduhem netrpí a tak jediným výsledkem bylo, že se zvuk subjektivně jakoby zrychlil a tranzientně malinko zpřesnil, stal se ale také vylehčenějším a kouzelná hmatatelná substance, která tam se subwooferem byla, zmizela.
Angel od Massive Attack (Mezzanine, Virgin, 7243 8 45599 2 2) je ideální pro skoro infrasonické frekvence. S SVS SB-3000 to ale nebylo jen o hloubce, ale hlavně o kvalitě. Bas byl vyrovnanější a propůjčil nahrávce mnohem větší rozměr.
Muzika jako Angel nebo dunivé frekvence ze soundtracku Blade Runner 2049 projdou přes stěny jako nic a tak je potřeba být při instalaci subwooferu i ohleduplný. Vlny, které neslyšíte, se obvykle naakumulují někde jinde ve vašem obydlí, popřípadě u sousedů. Takže jakkoli byl Angel nádherně pod kontrolou v poslechové místnosti, děti na mě přiběhly, že jim dělám ze života peklo – a skutečně, v jejich pokoji se vystavěla taková monumentální stojatá vlna, že se tam nedalo vydržet.
Když jsem se posunul ke klasické hudbě, tak příspěvek SB-3000 byl ze zcela jiného ranku. Nicola Benedetti nahrála Vivaldiho Violin Concerto in D major, RV 208 (Decca, Italia, 476 4342) a SB-3000 sice nijak neovlivnil tonalitu, barvy nebo hustotu zvuku, ale zato bezvadne projasnil ambienci prostoru, kde byl záznam pořízen. Poslechově jsem tak byl mnohem víc při tom, než bez něj. Velmi mě mrzí, že SACD multikánál zůstal okrajovou záležitostí komerčních značek a nejsou k dispozici solidní highendové přehrávače a zesilovače. V takových aplikacích by SB-3000 zcela jistě exceloval a vytvořil by koncertní síň v poslechové místnosti.
SVS kostka
SVS SB-3000 je skoro kostka (40 x 38,5 x 45cm, 25kg) s velkým rádiusem zaoblenými hranami a velkým 33cm měničem. SB-3000 začíná podle specifikací hrát od 18 Hz (-3dB0 a končí někde okolo 270 Hz. SB-3000 je uzavřené konstrukce (žádný basreflexový port) a tak je předurčen do stereo instalací nebo náročných sestav domácího kina. Od všech svých subwooferových variant SVS nabízí i otevřené modely, v tomto konkrétním případě PB-3000. Ale zpět k SB-3000: ten je poháněn 800 wattovým zesilovačem ve třídě D, schopným zvládnout dynamické špičky až 2500 W, takže o výkon nouzi nemá. Měnič je hliníkový, s velkým motorem s duálními ferity, který sám o sobě váží 12 kg. SB-3000 lze připojit přes LFE nebo RCA cinche, nemá vstup pro reprokabel. Dva více SVS můžete pomocí RCA zřetězit. Firma nabízí černý matný jasan nebo lesklý černý klavírní lak, žádná Ferrari červená nebo Lamborghini žlutá. Překvapivě není SB-3000 až tak těžký, nicméně kabinet nerezonuje a můžete jej přenášet bez dopomoci, což se o bestii jako B&W’s DB-1 říci nedá.
Nová reference
SVS SB-3000 určitě není ani největším, ani nejvýkonnějším, ani nejhighendovějším subwooferem na trhu – koneckonců jen v katalogu SVS najdete hned několik modelů nad ním. Přesto mě naprosto okouzlil. Zapojení do stereo sestavy bylo díky šikovnému ovládání nesmírně zábavné a precizní, stejně jako jeho zvuk. Nezkoušel jsem jej v domácím kinu a proto jen odhaduji, že na havárii vrtulníku ve 200-metrové místnosti možná už s dechem stačit nemusí.
Největší překvapení ale přišlo nakonec: až při přepisu této recenze jsem nakoukl do ceníku a zjistil, kolik vlastně stojí. Původně jsem odhadoval něco okolo stovky (tisíc), protože ve stejných poslechových podmínkách dával výkon minimálně srovnatelný s referenčním DB-1. Co k tomu dodat?
Cena v době recenze: 36.990 Kč
Kontakt:High-End Audio Studio, Praha, tel. +420 224 256 844
